Očekávání spojená s nástupem autonomních vozidel jsou velká. Tato vozidla totiž mohou napomoci výrazně snížit počet úmrtí následkem dopravních nehod, zvýšit dostupnost služeb týkajících se mobility, či zefektivněním provozu přispět k významnému snížení škodlivých emisí z dopravy. Před uvedením těchto vozidel do provozu je však třeba zodpovědět mnoho otázek a řešit mnoho výzev, týkajících se široké škály témat: od technických, regulačních, ekonomických až po otázky environmentální či etické. 

Evropská komise nyní zveřejnila expertní zprávu nezávislé skupiny odborníků na etiku propojených a autonomních vozidel (CAV). Ta byla ustavena v roce 2019 a měla se zaměřit na tři hlavní témata: Bezpečnost provozu a s ní spojená dilemata, problematiku sdílených dat a předvídatelnosti a spravedlnosti používaných algoritmů jakož i otázky spojené se sdílením zodpovědnosti. Ve zprávě se proto řeší zásadní otázky, jako například to, kdo by měl být odpovědný v případě srážky, když na palubě není řidič, jak eticky zodpovědně nakládat s nashromážděnými daty či zda budou chodci a cyklisté po zavedení automatizovaných vozidel v reálném provozu více ohroženi. Finální dokument o zhruba sedmdesáti stranách přináší dvacet okomentovaných doporučení, týkajících se bezpečnosti silničního provozu, soukromí osob, spravedlnosti, předvídatelnosti AI či odpovědnosti za vývoj a nasazení propojených a automatizovaných vozidel.

Například otázka, zda a jak by automatizované vozidlo mělo rozhodovat o tom, kolik lidí se při nevyhnutelné srážce zraní či zabije (včetně posádky) je řešena poměrně obsáhle. Tvůrci zprávy mají zato, že nechat CAV aktivně rozhodnout o vstupu do kolize s jedním nebo jiným konkrétním jednotlivcem v kritické situaci by bylo eticky a právně nepřípustné, protože by takové rozhodování bylo v rozporu s principy non-maleficence („zásadou neškodit“) a důstojnosti. CAV totiž může být ohledně možných výsledků svých rozhodnutí ve značné nejistotě a ve skutečnosti může být těžké určit přesný okamžik, kdy CAV přechází z nepřetržitého řízení rizik do situace skutečného dilematu. Spíše než předem definovat požadovaný výsledek každého možného dilematu se odborníci domnívají, že chování CAV v kritické situaci je obecně přijatelné a obhajitelné, pokud CAV během celého sledu, který vedl k havárii, dodržovalo všechny hlavní definované etické a právní zásady a pokud by neexistovaly žádné rozumné a proveditelné předchozí kroky, které by vzniku tohoto dilematu zabránily. To je důležité zejména pro výrobce a provozovatelé CAV, protože jim to při nasazování svých systémů dá potřebnou jistotu. Odborníci v této souvislosti připomínají, že nejlepším řešením ke snížení bezpečnostních rizik je vždy snížená rychlost a preventivní manévry.

Výše zmíněným tématům se aktivně věnuje i Ministerstvo dopravy, když zřídilo Etickou komisi pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel v podmínkách ČR. Komise, složená ze třinácti expertů, řeší v řadě ohledů specifických podmínkách ČR například problematiku interakcí člověka a stroje, chování umělé inteligence v případě nehod, dostupnost a bezpečnost sdílených dat či otázky odpovědnosti za použitý software a infrastrukturu. Předsedou komise je PhDr. David Černý, Ph.D. z Filozofického ústavu AV ČR, který byl zároveň zástupcem Česka ve výše zmíněném expertním týmu Evropské komise.

Etická komise vychází z již existujících dokumentů Evropské komise, etických komisí jiných státu a odborných studií. Jejím cílem je vytvořit doporučení, která budou konzistentní, budou brát v úvahu všechny relevantní mikro- a makroetické aspekty autonomní dopravy a nebude zapomínat ani na teoreticko-právní analýzu podmínek zodpovědného a bezpečného provozu autonomních vozidel. Výběr členů komise se proto řídil požadavkem na interdisciplinární charakter zaměření jejích práce a zahrnuje odborníky z oblasti umělé inteligence, dopravních systémů, filosofie, etiky a práva. Interakce těchto odborností by měla zajistit, že výsledná doporučení budou pokud možno úplná, pokrývající všechny relevantní aspekty autonomní dopravy, ale také realistická a vyvážená vzhledem k současnému stavu technologií autonomního řízení a odhadům jejich vývoje v budoucnosti.