Že je kybernetická bezpečnost neodmyslitelnou součástí i v oblasti autonomní mobility nám velmi poutavě přiblížil v rozhovoru náměstek ředitele NÚKIB, Mgr. Pavel Štěpáník, LL.M., který řídí sekci strategických agend a spolupráce.
Výzkum a vývoj autonomních vozidel je bezesporu dynamickým prostředím. Téměř neustále se v tomto oboru něco důležitého, nebo při nejmenším zajímavého děje. Vytvořit si tak ucelený přehled o inovacích a technologických novinkách proto může být poměrně složitý oříšek. Příchod nového kalendářního období je tak ideálním časem pro rekapitulaci toho nejzajímavějšího. Z toho důvodu přinášíme rozsáhlý přehled těch nejzajímavějších událostí za uplynulý rok rozdělený do dvou částí. V první části prověříme, jak si vedli jednotlivý technologičtí udavači trendů, jaké nové technologie představili světu, nebo do jakých měst rozšířili své testovací a komerční aktivity. Dále se pak dočtete, jaké zásadní novinky a legislativní změny byly v minulém roce přichystány na úrovni Evropské unie. Co se tedy v roce 2024 zajímavého událo?
Vyhlídka autonomních dopravy a jejich benefitů nebude možná bez široké spolupráce - nejen regionální spolupráce zahrnující místní zúčastněné strany, ale také mezinárodní spolupráce za účelem sdílení aktuálních znalostí, osvědčených postupů a definování požadavků na bezpečnost. A právě proto aby mohly být posouzeny dopady na dopravní bezpečnost, na uživatele a společnost s cílem harmonizovat evropské úsilí v oblasti výzkumu a inovací a aby se urychlilo obecné povědomí o inovativních technologiích a službách autonomní dopravy byla v roce 2021 zřízena evropská iniciativa CCAM Partnership. O tom, jakou roli tato organizace hraje, hovoříme s jejím novým předsedou, panem Christianem Merktem.
Umělá inteligence zažívá v posledních letech nebývalý rozmach a pozadu nemůže zůstat ani právní úprava. Rozvoj generativních modelů však poněkud upozaďuje autonomní dopravu včetně vývoje autonomních vozidel („AV“) a jejich specifickou regulaci. Hovoříme-li o AV, máme v tomto článku obecně na mysli jak aktuální částečně autonomní vozidla, tak i budoucí více a více autonomní. Článek představuje recentní vývoj na poli právní úpravy umělé inteligence, tedy především přijetí tzv. AI Aktu a jeho dopad. Dále porovnává jeho jednotlivá ustanovení se speciálními právními předpisy EU dopadajícími na umělou inteligenci. Zvláštní pozornost si zaslouží otázka odpovědnosti za škodu způsobenou AV. Článek stručně zmiňuje právní úpravu třetích zemí i další požadavky na úpravu umělé inteligence včetně eticko-právních aspektů.