Rozhodnutí nizozemského schvalovacího orgánu RDW, které se týká systému FSD Supervised u vozidel Tesla, vyvolalo zvýšený zájem zejména mezi jejich majiteli, kteří tuto funkci již mají zakoupenou a očekávají její zpřístupnění i v České republice. Ministerstvo dopravy považuje za důležité otevřeně vysvětlit, jaký proces po tomto rozhodnutí následuje, jaký mají členské státy prostor pro postup a proč nejde ani o automatické převzetí, ani o zbytečné oddalování.

Prof. Bečvář působí na fakultě elektrotechnické na Českém vysokém učení technickém v Praze a dlouhodobě se věnuje mobilním sítím a bezdrátovým komunikacím. V rozhovoru vysvětluje, proč se od „mobilu a internetu pro lidi“ posouváme k sítím, které mají spolehlivě propojovat stroje, roboty a vozidla. Právě v dopravě může komunikace doplnit to, co vozidlo samo nevidí, a dát mu více času na reakci. V rozhovoru jsme se zaměřili na to, v jaké fázi je vývoj 6G, co má tato generace přinést oproti 5G a proč se dnes u mobilních sítí řeší nejen přenosová rychlost, ale také význam přenášené informace. Prof. Bečvář popisuje, jak se do návrhu sítí promítá umělá inteligence, nové frekvenční rozsahy i trend „softwarizace“ infrastruktury.

Na českých silnicích se dlouho používalo jednoduché pravidlo: kdo sedí za volantem, ten „řídí“ a kdo řídí, nese odpovědnost za dodržení pravidel silničního provozu. Jenže technologický vývoj v autonomní mobilitě (a zejména nástup automatizovaných systémů řízení odpovídajících přibližně úrovni SAE Level 3) staví toto tradiční pojetí před logickou zkoušku. V režimu automatizovaného řízení totiž může být dynamický jízdní úkol dočasně převzat systémem vozidla, vozidlo samo zrychluje, brzdí, řídí, udržuje se v pruhu, reaguje na dopravní situaci. Řidič přitom není „odpojen“ úplně. Stále je přítomen a systém od něj může vyžadovat převzetí řízení, typicky v řádu sekund, a to v plánovaných i neplánovaných situacích. Právě tento mezistupeň mezi klasickým řízením a plnou autonomií je pro právo nejtěžší. Je to svět, v němž řidič je i není řidičem zároveň.

Klíčové otázky k novele, která umožňuje provoz automatizovaných vozidel úrovně 3 v České republice

V létě 2025 byla přijata novela zákona o silničním provozu č. 130/2025 Sb., která přidala do zákona č. 361/2000 Sb. zcela nové ustanovení § 79b o provozu automatizovaných vozidel. A právě ten od 1. ledna 2026 otevřel dveře systémům tzv. SAE úrovně 3 (tedy částečně autonomní jízdy) do běžného provozu. Paralelně s tím se naplno uplatňuje i evropské nařízení zvané AI Akt, které nastavuje obecná pravidla pro využívání umělé inteligence, o kterém jsme Vás informovali již dříve.

Nyní bychom Vám rádi přiblížili a objasnili klíčové otázky k této novele (převzato z: https://autosap.cz/)

Odolnost (angl. resilience) je dnes poměrně moderní termín. V Evropských strategických dokumentech v tichosti nahradil známé „smart city“ a dříve také udržitelnost (angl. sustainability), i když ta opět po mnoha letech dostává své místo „v tisku i tlači“. Fakticky spolu udržitelnost a odolnost souvisejí a netýkají se pouze ekologických aspektů společnosti, nebo bezpečnosti – ta ostatně patří také k okřídleným termínům s trvalým místem snad ve všech oborech, ač pro většinu i odborné populace představuje pokaždé něco jiného. Pojďme se tedy podívat, jak lze se skutečným významem těchto termínů naložit v kontextu autonomní dopravy.

V létě 2025 byla přijata novela zákona o silničním provozu č. 130/2025 Sb., která přidala do zákona č. 361/2000 Sb. zcela nové ustanovení § 79b o provozu automatizovaných vozidel. A právě ten od 1. ledna 2026 otevře dveře systémům tzv. SAE úrovně 3 (tedy částečně autonomní jízdy) do běžného provozu. Paralelně s tím se naplno uplatní i evropské nařízení zvané AI Akt, které nastavuje obecná pravidla pro využívání umělé inteligence. Dohromady jde o poměrně revoluční kombinaci. Zatímco národní dopravní právo určuje, co smí řidič, výrobce aut a policie, zatímco AI Akt rámuje požadavky na samotnou technologii zahrnují AI.

Projekt CERTICAR, vytváří metodiku pro testování, schvalování a kybernetickou bezpečnost autonomních vozidel v ČR. Zaměřuje se na vývoj a ověřování klíčových systémů, jako je ALKS, a přináší inovativní postupy kombinující simulace, fyzické testy a ochranu před kybernetickými hrozbami.

„Efektivita“ je klíčové slovo v moderním řízení, včetně řízení logistických procesů. Dnes se však díváme do budoucnosti a analyzujeme tento pojem tváří v tvář rostoucí vlně inovací. Mění autonomní vozidla a robotizace skutečně pravidla hry v dodavatelských řetězcích? Má rozvíjející se automatizace významný vliv na efektivitu logistických procesů? A co je nejdůležitější: jak si moderní technologie poradí tam, kde nejde jen o zisk, ale také o lidský život? O efektivitě v civilní a vojenské logistice v době rostoucí automatizace jsme hovořili s plk. (v záloze) prof. dr hab. inž. Tomaszem Jałowcem – odborníkem z Polska, který spojuje dlouholeté vojenské zkušenosti s akademickou kariérou.