Přestože růst poptávky po obsluze takzvané poslední míle neboli rozvozu objednávek zákazníkům v posledních letech nabývá na obrátkách, ne všem projektům se v tomto směru daří. Jedním z příkladů nepříliš úspěšných snah je firma Amazon a její autonomní doručovací vozidlo Scout. Tento robot byl testovaný od roku 2019 v amerických státech Seattle, Kalifornie, Georgia a Tennessee. Na začátku října letošního roku ale Amazon dospěl k rozhodnutí tento projekt prakticky zastavit. Důvodem pro tento krok byla zpětná vazba, z níž vyplynulo, že doručovací prostředek nenaplňuje očekávání uživatelů. Přibližně čtyřsetčlenný projektový tým byl rozpuštěn a jeho členové zařazeni podle svých odborností k jiným útvarům firmy, zůstal pouze malý tým, který se nadále bude zabývat rozvojem myšlenky autonomních doručovacích vozidel. Amazon v tomto kroku není osamocený, ve stejnou dobu učinila rozhodnutí ukončit aktivity kolem autonomních doručovacích vozidel přepravní společnost FedEx, jež testovala vlastní prostředek pod názvem Roxo.

Autonomní doručovací vozidlo Scout firmy Amazon (foto: Amazon)

Tato rozhodnutí se mohou jevit v kontrastu s úspěchy firmy Starship Technologies jako zvláštní, přesto dávají v širším kontextu smysl. Pokud totiž porovnáme schopnosti autonomních doručovacích robotů se schopnostmi klasických kurýrů, kteří se po městech přesouvají na bicyklech nebo elektrokoloběžkám, jen stěží mohou takové autonomní stroje konkurovat lidským kurýrům v rychlosti. Jinak řečeno, člověk rozvážející objednávky obslouží za stejný čas výrazně více zákazníků, neboť se po městě dokáže pohybovat rychleji a plynuleji. Pro autonomní doručovací roboty tak v zásadě přicházejí jako optimální prostředí areály univerzitních kampusů, což je ostatně doména právě firmy Starship.