Přestože se indický automobilový průmysl řadí k jedněm z největších na světě, v souvislosti s autonomními vozidly jsou zmínky o Indii téměř nulové. Zjevným důvodem je špatná úroveň stávající infrastruktury a řada potenciálních nebezpečí, jež se odvíjejí od specifičnosti tamního dopravního chování a obecně dopravní kultury. Pravidla, na která jsme zvyklí v Evropě, se na indických silnicích příliš nedodržují a k celkové situaci nepřispívají kromě řidičů ani další účastníci provozu či dokonce toulavá zvířata. Rozvoji autonomní mobility navíc není nakloněna ani indická vláda, která má obavy z možné ztráty pracovních míst v jejím důsledku. Nicméně jak vyplývá z průzkumu, z hlediska zájmu o autonomní vozidla patří indická veřejnost na přední příčky. Chybějící legislativa ovšem znamená, že na provoz autonomních vozidel si bude muset země ještě počkat. Tento fakt ale neodrazuje indické společnosti, aby se do vývoje autonomního řízení pustily. Působivými výsledky se v tomto směru může pochlubit společnost Minus Zero, jejíž vývojáři letos na jaře otestovali autonomní tříkolku neboli rikšu v ulicích města Džalandhar nacházejícím se v indickém státě Paňdžáb. Dle svého vyjádření během čtyř měsíců vytvořili autonomní řízení pro rikšu, kterou se následně vydali testovat přímo do provozu. Nejvyšší dosažená rychlost během testů v provozu činila 20 km/h a vozidlo absolvovalo trasu dlouhou více než 2 km. Na místě pro cestující v zadní části tříkolky byl přítomný technik, který dohlížel na jízdu a v případě jakékoli anomálie byl připravený zasáhnout. Za pozornost stojí technické řešení, které je relativně jednoduché. Řidítka jsou ovládána mechanicky skrze táhla připojená k servomotorům řízeným počítačem. Vstupní data pro něj jsou získávána pouze z kamer, přičemž firma Minus Zero se chlubí tím, že strojové zpracování obrazu je naprogramováno natolik efektivně, že si vyžaduje jen velice malý výpočetní výkon.

Autonomní tříkolka společnosti Minus Zero se svými tvůrci (foto: Minus Zero)

Další indickou společností, která se zabývá vývojem autonomního řízení, je firma Flux Auto sídlící v Bengalúru ve státě Karnátaka. Ta se soustřeďuje na vývoj autonomního nákladního vozidla. S ním se nebojí vydat do běžného provozu, byť rychlost autonomní jízdy jen zřídka přesahuje 20 km/h. Z Bengalúru je i firma Ati Motors, která vyvinula autonomní vozidlo pro provoz v průmyslových halách a dalších podobných areálech. Za zmínku ještě stojí i společnost FishEyeBox, která se zaměřuje na umělou inteligenci s cílem vyvinout ryze indické autonomní vozidlo. V neposlední řadě lze zmínit firmu Mahindra & Mahindra, která je jedním z největších výrobců traktorů na světě. Ta vyvinula traktor schopný pracovat bez řidiče. Ovládání je možné na dálku pomocí tabletu, kterým je zadána trasa, po které se traktor následně pohybuje, automaticky zvládá vyhýbání překážkám, otáčení na konci pole i zvedání pracovního nástroje.