Země napříč světem lze seřazovat prostřednictvím nejrůznějších metrik. Od triviálního seřazení podle rozlohy či počtu obyvatel až po komplexnější pořadí na základě generovaného bohatství či míry subjektivního pocitu spokojenosti. A také podle stupně připravenosti na příchod autonomní mobility. O to se letos pokusila srovnávací společnost Confused, která vypracovala seznam třiceti nejpřipravenějších zemí na autonomní vozidla. Jakožto výchozí soubor si firma zvolila 38 zemí, jež jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které následně číselně ohodnotila v celkem sedmi kategoriích. První kategorií byla legislativa a její stav vzhledem k autonomním vozidlům. V tomto případě se o první místo dělilo Německo, Japonsko a Spojené státy americké. Druhým ukazatelem byl počet firem působících v autonomní mobilitě, jež mají v dané zemi svoje sídlo. Zde zcela jednoznačně dominovaly Spojené státy. Třetí kategorií byl počet patentů vztahujících se k autonomním vozidlům, i v tomto případě suverénně vedou Spojené státy. Čtvrtým hodnoticím kritériem byl počet firem podnikajících v autonomní mobilitě, jejichž kapitál je vyšší než 50 milionů dolarů (asi 117 milionů korun). Asi ani zde nepřekvapí, že vedou Spojené státy. Zajímavou kategorií byl indikátor přijetí autonomních vozidel ze strany společnosti, což bylo hodnoceno na základě meziroční změny vyhledávání klíčových slov souvisejících s tímto tématem. Tady docela překvapivě zvítězilo jihoamerické Chile. Předposlední kategorií byl počet elektrických dobíjecích stanic na milion obyvatel, neboť se předpokládá, že autonomní vozidla budou primárně elektromobily. Zde si nejlépe vede Nizozemsko. A konečně posledním hodnoticím kritériem byla kvalita dopravní infrastruktury, kde opět zvítězilo Nizozemsko. V celkovém žebříčku se na prvním místě umístily Spojené státy, na druhém místě Japonsko a na třetím Francie. Z našich sousedů připadlo Německu 5. místo, Rakousku 9., Polsku 23. a Slovensku 29. místo. Česká republika se do první třicítky vůbec nedostala.

Flotila autonomních vozidel Volvo XC90 firmy Uber (foto: Uber)

V letech 2018 až 2020 zveřejnila vlastní index připravenosti zemí na příchod autonomních vozidel poradenská skupina KPMG. V prvním vydání z roku 2018 mezi dvacítkou nejpřipravenějších zemí Česká republika vůbec nebyla, nicméně již o rok později se mezi pětadvaceti hodnocenými zeměmi umístila na 19. místě. V prozatím posledním porovnání z roku 2020 klesla ČR na 23. místo z celkových třiceti srovnávaných zemí. Radost nám ale může dělat, že jsme předstihli takové technologicky vyspělé země jako je Indie nebo Brazílie. Navíc nelze říct, že by Česko usnulo na vavřínech. Ministerstvo dopravy totiž zřídilo vlastní Etickou komisi pro autonomní vozidla či iniciovalo studii analyzující požadavky na změny legislativy s ohledem na autonomní vozidla. Mnoho aktivit spojených s autonomními vozidly se děje na pražském ČVUT, ať už je to autonomní formule eForce, laboratoř CertiLab nebo účast na prestižních soutěžích DARPA, na České zemědělské univerzitě v Praze se věnují autonomním zemědělským strojům, na ostravské VŠB-TUO se pak věnují například platooningu. Ústecký kraj inicioval vznik Platformy pro autonomní prostředky, zatímco v Karlovarském kraji staví německá automobilka BMW Group testovací polygon pro autonomní vozidla. Rovněž se daří segmentu autonomních doručovacích vozidel, která již několik let vyvíjí a testuje brněnská firma BringAuto a od loňského se do vývoje vlastních prostředků pustila pražská firma Vanilla Robotics. A zapomenout nemůžeme ani na brněnské Centrum dopravního výzkumu, jež patří k předním odborníkům na bezpečnost a nehody autonomních vozidel.