Neustálý rozvoj technologií a snaha o vyšší bezpečnost jsou jen zlomkem toho, co motivuje výzkumníky v Japonsku k dalším inovacím v dopravě. Japonská společnost East Japan Railway oznámila 11. září 2024, že v roce 2028 hodlá zahájit provoz prvního autonomního vlaku na lince Joetsu Shinkansen. Tato linka, která jezdí mezi stanicemi Tokio a Niigata, zahájila svůj provoz již v roce 1982. Za tu dobu prošla mnoha modernizacemi. Jedna z největších proběhla v roce 2015, kdy byla na trať nasazena nová souprava pro větší bezpečnost a pohodlí cestujících. Vlak byl doplň o dnes již běžné systémy, ale také o vysoce nadstandartní prvky (vyhřívaný bidet). Velký důraz byl rovněž kladen na dostupnost a pohodlí pro zdravotně znevýhodněné cestující a rodiny s dětmi, a to vše pod nálepkou vysokého komfortu pro všechny cestovní třídy. Tato linka patří mezi 4. nejfrekventovanější na tratích Shinkansen. Dle statistik přepraví ročně přes 44 milionů cestujících. Není se tedy čemu divit, že investice a věnované úsilí do dalšího rozvoje vlakové dopravy jsou značné.

Ilustrační obrázek (Zdroj: autor)

Myšlenka zavedení autonomních vlaků pro tratě Shinkansen spatřila světlo světa v roce 2018 v rámci projektu Transformation 2027, který se zaměřuje mimo jiné na postupné zvyšování úrovně autonomie v této oblasti dopravy. Jednotlivé úrovně automatizace kolejové dopravy (GoA – Grades of Automation) vyplývají z rozdělení odpovědnosti za dané základní provozní funkce vlaku mezi provozním personálem a systémem řízení. Tedy za které činnosti zodpovídá ještě personál vlaku a které funkce jsou již automatizovány. Běžné vlaky, kdy veškeré činnosti má na starost řidič a posádka vlaku, odpovídají nejnižší úrovni automatizace GoA0, kdežto plně autonomní vlaky, kde již není zapotřebí řidiče ani posádky, odpovídají nejvyšší úrovni GoA4.

JR East vyvíjí autonomní zařízení od roku 2019 tak, aby umožnila postupné zařazení autonomního řízení do provozu, včetně energeticky optimalizovaného zrychlení, zpomalení a zastavení vlaků, plánování provozu apod. Předpokladem je zavádění autonomních vlaků do provozu od roku 2028. Autonomní vlakové soupravy 2. úrovně (GoA2), tedy ty, které v kokpitu sice budou mít stále řidiče, ale pouze pro případ nouzové situace, mají být spuštěny v roce 2028 na 60 km úseku linky Joetsu Shinkansen z Nagaoka do Niigata.

Následovat má modernizace autonomní vlakové soupravy na 3. úroveň (GoA3), kdy již nebude potřeba řidič v kokpitu a ve vlaku zůstane pouze posádka. K tomuto kroku mají být využity stávající monitorovací zařízení, která identifikují problémy v podvozku vlaku, detekují anomálie vibrací a díky tomu mohou sloužit u autonomních vlaků jako identifikátory pro zastavení vlaku bez zásahu posádky. Takovéto autonomní vlaky, nají být uvedeny do provozu v roce 2029 rovněž na lince Joetsu Shinkansen a postupně být rozšířeny na celou trať Tokio-Niigata.

V 2030 dokonce předpokládají zařazení již plně autonomního vlaku 4. úrovně (GoA4), kdy nebude zapotřebí řidič ani posádka. Autonomní vlakové soupravy 4. úrovně mají být po úspěšném otestování na trase Tokio-Niigata, spuštěny i na linkách Hokuriku Shinkansen a Tohoku Shinkansen. Autonomní vlaky budou postupně nahrazovat vlaky obsluhované řidičem a posádkou.

Hlavním očekáváním celého projektu je potřeba neustálé inovace, zjednodušení provozu, zvýšení bezpečnosti a komfortu jízdy, dopravní stabilita, flexibilita aj. Na zavedení autonomní dopravy má nemalý vliv také klesající porodnost a stáří populace, kdy 1 z 10 obyvatel má věk 80 let a více.  Obavám z nedostatku pracovních sil v budoucnu se snaží Japonsko předejít právě postupným zaváděním autonomních dopravních prostředků.