Z celkových průzkumů o zavedení autonomní mobility a její celkové využitelnosti prozatím vychází, že v prvotní fázi bude největší smysl dávat její zavedení v městské hromadné dopravě, dálkové přepravě či jiném pohybu těžké techniky. Ačkoliv z dlouhodobého hlediska je za největšího průkopníka na trhu autonomní mobility považováno USA, tak Japonsko je také velmi progresivní stát, který ve vývoji a zavádění nových technologií nebyl nikdy pozadu. Stejně tak je tomu v případě náklonnosti k automatizované dopravě což dokazuje jejich práce s autonomními minibusy, testování autonomní technologie na letištních plochách, povolení 4. úrovně autonomie na veřejných komunikacích či náklonnost předních japonských automobilek (Toyota, Honda, Mazda) k automatizované dopravě. Novinkou v automatizované dopravě má nyní být přidaný jízdní pruh na přibližně 100 km dálniční trasy mezi Numazu a Hamamatsu, který by sloužil pro jízdu autonomní kamionové dopravy. 

Autonomní nákladní vozidlo jedoucí ve vymezeném jízdním pruhu (foto: neuvedeno) 

Tento úsek dálnice, který celkově vede z Tokia do Nagoje je označován jako nejfrekventovanější dálnicí na japonském ostrově. Přidání tohoto dálničního pruhu je plánováno zejména z důvodu rychlejšího zavedení autonomní technologie do běžného provozu. Ve zmiňovaném 100 km úseku jsou 3 jízdní pruhy a celý úsek je relativně rovný, což z něj činní ideální místo pro zavedení autonomní dopravy. V tomto případě nepůjde pouze o vymezení jízdního pruhu pro pohyb kamionové dopravy. V celém tomto úseku budou zavedeny senzory a kamery, které budou celý úsek neustále sledovat. Princip tohoto monitoringu bude spočívat v celkové zpětné informovanosti autonomním kamionům v případě výskytu překážky či jiných problému na vymezené trase. Z toho vyplívá, že na celém úseku bude nutnost dosahu komunikační 5G sítě. S pohybem v tomto jízdním pruhu se počítá zejména v nočních hodinách. Prozatím nebylo stanoveno, zda do daného jízdního pruhu budou moci vjet i klasická vozidla řízená lidským řidičem. O celkové podobě, instalaci senzorů, kamer a další podoby týkající se pohybu v daném jízdním pruhu, má dále rozhodnout japonské ministerstvo dopravy, ministerstvo průmyslu a zprostředkovatel dálničních komunikací. Zavedení daného dálničního pruhu je plánováno až v průběhu roku 2024 a to zejména z důvodu dosavadních legislativních nejasností týkající se vyššího stupně automatizace v dálničním prostoru.