Jednoznačně nejdůležitějším momentem letošního veletrhu spotřební elektroniky CES byla prezentace společnosti Mobileye. Tato společnost sice v porovnání s jinými firmami zabývajícími se autonomní mobilitou patří prozatím mezi tišší hráče, nicméně soudě dle soustavně dosahovaného pokroku se jedná o společnost, která má potenciál v této doméně dominovat. Izraelská firma Mobileye, která je součástí americké společnosti Intel, začínala jako dodavatel modulů pro pokročilé asistenční systémy řidiče. Její čipy EyeQ využívají například automobilky Volvo, General Motors, Nissan, BMW, Ford nebo koncern Volkswagen, zpočátku je využívala též automobilka Tesla. Asistenční systémy jsou však jen začátek, Mobileye totiž stále aktivněji rozšiřuje své působení do oblasti autonomních vozidel. Od roku 2018 Mobileye testuje tato vozidla v běžném provozu v izraelském Jeruzalémě, od léta loňského roku zahájila firma testování v Německu. Tím ale nekončí, naopak, jak zaznělo na veletrhu CES, byl to první krok velké expanze. V letošním roce Mobileye již testuje svá vozidla ve městě Detroit ve státu Michigan. Kromě toho by během následujících měsíců mělo začít testování na veřejných komunikacích i v Paříži ve Francii, Šanghaji v Číně a Tokiu v Japonsku. Pokud se podaří získat veškerá nezbytná povolení, měly by se autonomní vozy firmy Mobileye objevit i ve městě New York City. Ani jedno z míst, kde společnost plánuje letos zahájit testování, nelze z hlediska dopravy označit za vyloženě jednoduché. To i vzhledem k rychlosti, s jakou expanze na nová místa probíhá, poukazuje na schopnosti systému autonomního řízení společnosti Mobileye.

Autonomní vůz Ford Fusion Hybrid firmy Mobileye v ulicích Detroitu (foto: Mobileye)

Jádro tohoto systému stojí na třech pilířích. Prvním z nich je metoda vytváření digitálních mapových podkladů označovaná jako REM (Road Experience Management). Flotila zhruba milionu vozidel vybavených asistenčními systémy s čipy EyeQ při jízdě snímá silnici, přičemž tato data odesílá do cloudového úložiště (cca 10 kB dat na 1 km), kde jsou strojově zpracována, a následně mohou být takřka obratem použita pro navigaci autonomních vozidel. Doposud takto byla zmapována bezmála jedna miliarda kilometrů silnic. Denně vozy s čipy EyeQ najezdí přibližně osm milionů kilometrů. Tento proces zajišťuje vysokou škálovatelnost autonomního systému, takže zprovoznit autonomní vozidlo ve zcela novém prostředí je záležitostí dnů. Druhým pilířem je matematický model označovaný jako RSS (Responsibility-Sensitive Safety). Ten má jednoduše řečeno na starost to, aby byla jízda vozidla za všech okolností realizována tak, že nedojde vinou autonomního systému k rizikové situaci. Vůz tedy například jede jen takovou rychlostí, která zajistí, že stihne v případě nečekané události včas zastavit. Konečně třetím pilířem jsou navzájem nezávislé percepční systémy, které zajišťují vzájemnou zálohu v případě výpadku jednoho z nich. Pro tuto funkcionalitu používá Mobileye označení TR (True Redundancy). Tradiční přístup vývojářů k percepci autonomních vozidel je, že data z kamer, radarů a LiDARu jsou prostřednictvím datové fúze spojována dohromady, přičemž vozidlu poskytují obraz o dění v okolí, na nějž vůz reaguje. V Mobileye ale zvolili jiný přístup. Vyvinuli dva samostatné percepční okruhy, z nichž první tvoří kamerový systém, který sám o sobě umožňuje autonomní jízdu, druhý z nich pak tvoří systém kombinující LiDAR a radar, jenž taktéž sám o sobě umožňuje autonomní jízdu. V běžné situaci se oba tyto systémy navzájem jistí, pokud by náhodou jeden z nich selhal, druhý zajistí bezpečné pokračování jízdy, neboť každý z nich je plnohodnotným zdrojem dat pro autonomní řízení. Na závěr zaznělo, že Mobileye chce do pěti let s pomocí Intelu vyvinout LiDAR, který bude možné díky nízké ceně uvést v masovém měřítku na trh, a tedy tento senzor zpřístupnit pro co nejširší využití v autonomních vozidlech.