Ve středu 30. června byl po třech letech ukončen provoz autonomních minibusů Navya Autonom Shuttle v rakouské metropoli. Pod hlavičkou vídeňského dopravního podniku Wiener Linien byly v rámci projektu auto.Bus Seestadt provozovány dva minibusy Navya Autonom Shuttle (dříve označované jako Navya Arma) v městské části Seestadt, jež je rakouským pokusem o takzvané smart city. Projekt byl zahájen v dubnu 2018, zatím však bez cestujících a převážně v uzavřeném areálu garáží Leopoldau, ostrý provoz s cestujícími na palubě v ulicích městské části Seestadt následoval od 6. června 2019. Za dobu svého nasazení absolvovaly oba autonomní minibusy celkem více než 12 tisíc kilometrů a přepravily přes osm tisíc cestujících. Nebýt koronavirové pandemie, byla by výsledná čísla jistě vyšší, neboť zkušební provoz byl turisticky velmi oblíbenou atrakcí. Na další ochutnávku autonomní mobility si však Vídeň pravděpodobně počká, protože v současnosti není žádný návazný či podobný projekt plánovaný.

Autonomní minibus Navya Autonom Shuttle ve vídeňské městské části Seestadt (foto: archiv CDV)

Částečně je to dáno i rozpačitými závěry, jež byly z tříletého běhu projektu auto.Bus Seestadt vyvozeny. Hlavním poznatkem bylo, že tato technologie ještě stále není zcela připravená pro plnohodnotné každodenní použití v reálných podmínkách. Předzvěst prvních omezení přineslo již samotné zahájení projektu. Trasa, kterou měly minibusy obsluhovat, byla předem zmapována za chladnějších jarních měsíců, aby o dva týdny později došlo ke slavnostnímu představení. V mezidobí však na trase vyrostly sedmikrásky, které řídicí systém vozidla zmátly natolik, že odmítal pokračovat v jízdě. Jen zhruba měsíc po zahájení provozu na veřejných komunikacích došlo dne 18. července 2019 k incidentu, kdy nepozorná chodkyně se sluchátky na uších a sledující telefon narazila do boku jedoucího minibusu, v důsledku čehož utrpěla drobné poranění kolene. V průběhu dalších testů se začala projevovat omezená schopnost autonomního minibusu fungovat za jiného než slunečného počasí, takže mlha, déšť, sníh i silný vítr znamenaly, že vozidlo muselo být řízeno manuálně operátorem na palubě. Vídeňský dopravní podnik si proto před dalšími projekty v doméně autonomní mobility ponechává čas, aby mohly technologie zase o něco více dozrát.