Byť ženy tvoří polovinu lidské populace, existují obory, v nichž je jejich zastoupení stále ještě neproporcionální. Autonomní mobilita je jedním z těchto oborů, v poslední se době se nicméně zdá, že se blýská na lepší časy a žen v tomto oboru postupně přibývá. A je to jenom dobře. S několika z nich se dnes seznámíme. Raquel Urtasun je profesorkou na univerzitě v Torontu, kde se věnuje strojovému učení a počítačovému vidění. Pracovala též jako vedoucí divize autonomního řízení firmy Uber a letos v březnu založila vlastní společnost zaměřenou na vývoj autonomního řízení nazvanou Waabi, pro jejíž rozjezd získala investici ve výši 83,5 milionu dolarů (1,7 miliardy korun). Aicha Evans je výkonnou ředitelkou společnosti Zoox, kam přišla začátkem roku 2019 po dvanáctiletém působení ve firmě Intel. Tekedra Mawakana je od letošního dubna spoluředitelkou firmy Waymo, kde předtím působila jako provozní ředitelka a má za sebou kariéru právničky ve firmách eBay, Yahoo nebo třeba AOL. Dále můžeme zmínit například Alisyn Malek, která v automobilce General Motors vedla oddělení inovací a strategie, v roce 2017 spoluzaložila firmu May Mobility, kde působila jako provozní ředitelka. V současnosti působí jako výkonná ředitelka Komise pro budoucnost mobility a poradkyně firmy Ottopia. V automobilce General Motors, pod jejímiž křídly nalezneme společnost Cruise, v současnosti na pozici výkonné ředitelky působí Mary Barra. Spoluzakladatelkou firmy Drive.ai, kterou v roce 2019 zakoupila firma Apple, je Carol Reiley, jež se řadí k předním odborníkům na autonomní a dálkově řízené technologie. Pozici technické ředitelky firmy Motional, která v Las Vegas provozuje autonomní taxislužbu a testuje vozidla bez bezpečnostního řidiče na palubě, je Laura Major. Spoluzakladatelkou firmy Fisker, která hodlá nabízet cenově relativně dostupný elektromobil disponující pokročilými asistenčními systémy řidiče, je Geeta Gupta-Fisker. A zapomenout samozřejmě nemůžeme ani na Lizu Dixon, která mimo jiné vytvořila výraz autonowashing, který postihuje problém klamání o skutečných schopnostech automatizovaného systému, s nímž se v doméně autonomní mobility občas setkáváme.

Raquel Urtasun, Aicha Evans a Tekedra Mawakana (foto: Waabi, Zoox, Waymo)

Tento výčet, samozřejmě neúplný, vybízí k optimismu a naději, že nejen obor autonomní mobility bude nadále získávat větší rozmanitost co se týče rovnoměrného zastoupení všech skupin lidí. O větší rozmanitost oboru bychom ostatně měli všichni usilovat, protože jenom tak jsme schopni dosáhnout plného potenciálu. A nejedná se jen o inkluzi žen, ale i menšin, jež bývají často zcela nesmyslně diskriminovány na základě dětinských předsudků. Autonomní mobilita jakožto i celá lidská společnost bude vzkvévat, pokud poskytneme stejné podmínky všem, bez ohledu na to, zda se jedná o ženy. muže, heterosexuální, homosexuální, transsexuální či jakékoli jiné osoby. Odpor vůči nim pouze ukazuje na nevyzrálost jedinců potažmo komunity.