Veřejnost k vozidlům budoucnosti zaujímá různé postoje (foto: ZOOX a ESRA)

Projekt ESRA, což je zkratka z E-Survey of Road Users’ Attitudes neboli elektronický průzkum postojů účastníků silničního provozu, je mezinárodní iniciativa výzkumných středisek a institucí věnujících se bezpečností silničního provozu. Projekt vznikl v roce 2015 s cílem zjišťovat, jak se chovají účastníci silničního provozu, jaké postoje zaujímají a jaká je celková kultura silničního provozu a od ní se odvíjející bezpečnost dopravy v dané zemi. Slouží k tomu elektronické dotazování napříč všemi zapojenými zeměmi, přičemž získané poznatky mají napomoci k efektivnímu rozhodování kompetentních osob na národní i mezinárodní úrovni. Projekt byl iniciován 17 institucemi, k nimž se v následujících letech přidávaly organizace z dalších zemí světa, který je v současnosti zapojených 46 z šesti kontinentů. Česká republika se k projektu aktivně připojila již v roce 2016 prostřednictvím Centra dopravního výzkumu.

Průzkumy, jak již prozrazuje sám název projektu, cílí na řidiče, motocyklisty, cyklisty i chodce, a to ve čtyřech hlavních okruzích souvisejících s bezpečností silničního provozu: řízení pod vlivem návykových látek, nedodržování povolené rychlosti, používání prvků pasivní bezpečnosti jako jsou bezpečnostní pásy a konečně rušivé prvky při řízení a únava. V roce 2018 byla mezi oblasti zájmu zařazena i automatizace vozidel. Dohromady bylo uskutečněno přes 35 tisíc dotazování, z toho 23 tisíc připadlo na země Evropy, z České republiky se zúčastnilo celkem 989 respondentů. Z hlediska autonomní mobility byly zajímavé zejména dva okruhy otázek, a to postoje vůči povinnému zavádění nových technologií včetně pokročilých asistenčních systémů řidiče a postoje vůči autonomním vozidlům. Na obě témata se podíváme důkladněji.

Zavádění prvků automatizace

V první části relevantní pro autonomní mobilitu byli respondenti dotazováni, zda podporují, anebo odmítají zákonnou povinnost zavádění nových technologií přispívajících ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Míra podpory povinného zavádění prvků automatizace do nových automobilů byla hodnocena společně v jedné sadě otázek s dalšími tématy. Těmi byla nulová tolerance alkoholu, zákonná povinnost užít helmu při jízdě na jednostopých vozidlech, povinnost účastníků silničního provozu vybavit se reflexními prvky za tmy nebo povinnost neužívat v provozu telefon a sluchátka. Automatizace se tak v projektu ESRA stala součástí důležitých témat, která jsou dlouhodobě řešena v rámci snahy o zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Trend začleňování automatizace coby faktorů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti silniční dopravy je patrný nejen v projektu ESRA, důležitou roli má i v požadavcích na povinnou výbavu nových vozidel, které byly v loňském roce schváleny Evropským parlamentem a Radou (EU). Nařízení se týká i prvků automatizace, na jejichž povinné zavádění byl zjišťován názor respondentů v projektu ESRA.

V následujícím grafu je znázorněna podpora povinného zavádění vybraných technologií ze strany české veřejnosti v porovnání s průměrem zúčastněných evropských zemí.

Graf 1: Míra podpory povinného zavádění prvků automatizace (zdroj dat: ESRA)

• Alkoholový zámek „Alcolock“ – technologie, která nedovolí, aby auto nastartovalo, pokud je řidiči naměřena úroveň alkoholu překračující limit (instalace je povinná pro řidiče, kteří řídili pod vlivem alkoholu více než jednou)

• Intelligent Speed Assistance – systém inteligentní regulace rychlosti, který automaticky omezuje akceleraci, aby zabránil překročení maximální povolené rychlosti (regulaci lze manuálně vypnout, upozornění o překročení se však vždy bude zobrazovat na palubní desce)

• Dynamic Speed Warning – systém poskytující řidičům informace o překročení aktuálně doporučované rychlosti, určené na základě aktuálních podmínek silničního provozu

Z výsledků je vidět, že ve všech případech byla míra podpory zavádění nových technologií ze strany české veřejnosti nižší než je tomu v průměru zapojených evropských zemí. Rozdíly však nebyly výrazné s výjimkou systému upozorňujícího na nezapnuté bezpečnostní pásy, kde je vidět značně menší míra přijetí v České republice oproti ostatním evropským zemím. Největší podpoře se v České republice těší takzvaný alkoholový zámek, naopak nejmenší inteligentní rychlostní asistent, který však bude od roku 2022 povinnou součástí všech nově prodávaných aut v Evropské unii.

Zavádění autonomních vozidel

Autonomním vozidlům a jejich zavádění byla věnována zbrusu nová část průzkumu. Pro tento účel byly rozlišeny dvě hypotetické kategorie vozidel, a to:

• Polo-automatizovaná vozidla: Řidič může zvolit, zda budou aktivní různé funkce jako je udržování v jízdním pruhu, adaptivní tempomat a podobně, a to v předem definovaném prostředí za jasně daných podmínek. V případě aktivace těchto funkcí vůz monitoruje dění a je-li to nutné, vyzve řidiče ke zpětnému převzetí řízení.

• Plně-automatizovaná vozidla: O řízení všech kritických funkcí řízení se stará vozidlo, řidič nemusí převzít kontrolu nad vozidlem.

První otázka náležející do této sekce se dotazovala, jaká je ochota lidí používat vozidla spadající do každé z definovaných kategorií.

Graf 2: Zájem o autonomní vozidla dle zapojených zemí (zdroj dat: ESRA)

Druhý graf zobrazuje a porovnává výsledky všech zúčastněných zemí. Červeně jsou zvýrazněny údaje vztahující se k České republice, modře pak průměr zapojených evropských zemí. Ve většině případů se ukazuje vyšší zájem o polo-automatizovaná vozidla než o plně-automatizovaná. Výjimkou je pouze tradičně technologicky progresivní Japonsko a překvapivě též Egypt, kde je toto nadšení pro plně-automatizovaná vozidla druhé nejvyšší hned po Indii. Další významný zájem o tuto kategorii lze vysledovat v Keni, Nigérii a Jižní Koreji. Zatímco v případě Jižní Koreje zájem pravděpodobně odráží celkové směřování této země stát se přední postavou v moderních technologiích, u afrických zemí  a Indie jde patrně o důsledek nepříliš pokročilé kultury silniční dopravy a související nedostatečné bezpečnosti na silnicích. Vidina plně-automatizovaných vozidel tudíž nejspíše vzbuzuje naději na zlepšení stavu silničního provozu. V kontrastu s tím jsou postoje veřejnosti ze zemí, kde probíhá vývoj těchto vozidel a jejich testování v reálném provozu. Typickými zástupci této skupiny jsou země jako Spojené státy americké, Nizozemsko, Německo nebo Velká Británie, kde je zájem respondentů o využívání automatizovaných vozidel na relativně nízké úrovni. Možným vysvětlením může být, že právě povědomí o reálných výsledcích a stavu těchto technologií vyvolává oprávněnou zdrženlivost a skepsi. O to důležitější je korektní a objektivní informování veřejnosti, které nevyvolává jak nepodložená očekávání, tak ani nezdůvodněné obavy.

Následně byli respondenti tázáni, jaké přínosy očekávají od polo-automatizovaných a plně-automatizovaných vozidel za předpokladu, že bude takzvaná stoprocentní penetrace těchto vozidel, tj. používal by je úplně každý. Výsledky pro každou z kategorií vozidel jsou znázorněny v grafech 3 a 4. Ve většině případů byla očekávání české populace menší než byla průměrná účastníků ze zapojených evropských zemí. V případě polo-automatizovaných i plně-automatizovaných vozidel česká populace chová nejvíce optimismu v přínosu ke snížení počtu nehod a snížení emisí. Kompletní výsledky průzkumu týkající se automatizace budou představeny na webináři dne 17. února 2021 společně s dokumentem sumarizujícím zjištění.

Na úplný závěr ještě stojí za připomenutí, že Centrum dopravního výzkumu v roce 2018 paralelně realizovalo zevrubný průzkum napříč českou veřejností zaměřený výlučně na přicházející automatizaci vozidel.

Graf 3: Očekávané výhody polo-automatizovaných vozidel (zdroj dat: ESRA)

Graf 4: Očekávané výhody plně-automatizovaných vozidel (zdroj dat: ESRA)