S nástupem autonomních vozidel se objevuje zásadní otázka: Berou tato vozidla lidem svobodu, nebo ji naopak rozšiřují? Tento problém je obzvláště relevantní v současné době, kdy technologie stále více zasahuje do každodenního života. Autonomní vozidla, která jsou schopná řídit se sama bez lidského zásahu, představují významný krok vpřed v oblasti dopravy a mobility. Nicméně, stejně jako u každé nové technologie, i zde se objevují obavy a naděje spojené s tím, jaký vliv budou mít na naši svobodu a nezávislost. Tato úvaha se pokusí prozkoumat oba aspekty této otázky v kontextu různých pojetí lidské svobody a názoru filosofů a dalších významných osobností.

Autonomní vozidla mají potenciál výrazně změnit způsob, jakým vnímáme svobodu. Tradičně byla svoboda pohybu spojována s možností řídit vlastní automobil, přičemž ten sloužil jako symbol osobní nezávislosti a autonomie. Vlastnictví vozidla je již dlouho považováno za symbol společenského postavení, odrážející nejen finanční možnosti, ale také životní styl, hodnoty a ambice jednotlivce. Již od 20. století, kdy se auta začala masově vyrábět, se stala měřítkem úspěchu a společenské prestiže. Luxusní a drahé značky, jako jsou Mercedes, BMW nebo Tesla, jsou často spojovány s vyššími společenskými vrstvami, zatímco menší a levnější auta mohou symbolizovat úspornost nebo praktický přístup k životu. Vlastnictví vozidla je také pro mnohé výrazem osobní identity. Zatímco někteří si pořizují auta pro jejich funkčnost a spolehlivost, jiní volí značky, které odrážejí jejich aspirace, zájem o technologie, rychlost nebo ekologii. Například elektrická auta, jako je Tesla, mohou odrážet jak vysoký finanční status, tak i zájem o udržitelnost a inovace. Zvláště v městských oblastech, kde není vlastnictví auta nezbytné, může být auto spíše ukazatelem přepychu než potřeby. Například drahé sportovní vozy nebo SUV často nejsou praktickou volbou pro městské prostředí, ale signalizují vysoký společenský status a osobní vkus jejich majitelů. V posledních letech však také roste trend sdílené ekonomiky, kde koncept vlastnictví ustupuje před preferencí mobility jako služby (např. carsharing). Tento trend naznačuje změnu ve vnímání společenského postavení, kdy vlastnictví drahého auta není již tak významné jako dříve, a status lze vyjádřit jinými způsoby, například investicemi do technologií, cestování nebo ekologického životního stylu.

Autonomní vozidla tuto koncepci narušují tím, že převádějí kontrolu nad řízením na technologie, a tím mohou zdánlivě omezit tradiční pojetí svobody řízení. Autonomní také vysoce pravděpodobně utlumí již zmíněné soukromé vlastnictví vozidel. Současný model, kdy většina lidí vlastní své auto, je založen na potřebě neustálé dostupnosti osobního dopravního prostředku. Nicméně autonomní technologie mohou tento přístup zcela změnit. Jedním z hlavních důvodů, proč autonomní vozidla utlumí soukromé vlastnictví, je rozvoj konceptu mobility jako služby (MaaS). V tomto modelu se lidé nebudou cítit nuceni vlastnit své vlastní auto, protože budou mít přístup k autonomním vozidlům na vyžádání. To znamená, že kdykoliv bude potřeba přepravy, autonomní vozidlo dorazí k jejich dveřím, bez nutnosti vlastnictví, údržby nebo parkování auta. Další důležitou roli v tomto přechodu bude hrát ekonomická výhodnost. Autonomní vozidla, pokud budou sdílena mezi uživateli, mohou výrazně snížit náklady na dopravu na jednoho uživatele. Sníží se i zbytečné výdaje spojené s vlastnictvím auta, jako jsou pojištění, servis, palivo (u spalovacích motorů), a parkovací poplatky. Tento model bude lákavý zejména pro mladší generace, které již dnes projevují menší zájem o vlastnictví automobilů a kladou důraz na sdílené ekonomické modely. V konečném důsledku se vlastnictví vozidla pravděpodobně stane luxusem nebo výjimkou spíše než nutností. Autonomní vozidla umožní efektivnější a pohodlnější způsob dopravy, který minimalizuje potřebu vlastnit osobní automobil. Tato změna může vést k transformaci nejen dopravního sektoru, ale i způsobu, jakým vnímáme mobilitu, soukromé vlastnictví a život ve městech. Je nutné dodat, že však tento trend přechodu ze soukromého vlastnictví na mobilitní služby není dnes zcela patrný. Alespoň to vyplývá z dat tuzemského prodeje osobních a lehkých užitkových vozidel, které poskytuje Sdružení automobilového průmyslu. Například v roce 2023 bylo prodáno 105 617 ks a v roce 2022 87 736 ks vozidel. Avšak ani z dlouhodobého hlediska není pokles zřetelný.

Podle klasických pojetí svobody, jako je například liberální filozofie Johna Stuarta Milla, svoboda jednotlivce zahrnuje možnost dělat si, co chce, pokud tím neubližuje ostatním. Mill zdůrazňoval důležitost individuální autonomie a svobody volby. Z tohoto pohledu by autonomní vozidla mohla být vnímána jako omezení této svobody, protože odstranění lidského zásahu při řízení může být považováno za omezení schopnosti jednotlivce mít kontrolu nad svým vlastním prostředkem dopravy.

Na druhou stranu, podle pozitivistického pojetí svobody, které rozvinul Isaiah Berlin, existují dva typy svobody: negativní a pozitivní. Negativní svoboda se zaměřuje na absenci překážek nebo omezení, které brání jednotlivci ve vykonávání jeho vlastních přání, zatímco pozitivní svoboda se vztahuje k možnosti jednat v souladu s vlastním rozumem a seberealizací. Autonomní vozidla mohou přispět k pozitivní svobodě tím, že umožní lidem, kteří by jinak nemohli řídit (například lidem se zdravotními postiženími), účastnit se dopravy a mobility na rovné úrovni s ostatními. Tento přístup rozšiřuje pojetí svobody tím, že zajišťuje, že lidé mají možnost využívat nové formy mobility, které jim dříve nebyly dostupné. Dalším důležitým aspektem, který ovlivňuje naši vizi svobody v souvislosti s autonomními vozidly, je bezpečnost a efektivita dopravy. Tradiční řízení automobilu je často spojeno s riziky, jako jsou dopravní nehody, únavové nehody nebo chyby způsobené nepozorností řidiče. Autonomní vozidla mají potenciál tyto problémy minimalizovat. Technologie, které stojí za autonomními vozidly, zahrnují pokročilé senzory, kamery a algoritmy, které mohou zlepšit bezpečnost tím, že eliminují lidské chyby.

Podle filosofie Immanuela Kanta, který zdůrazňoval důležitost rozumu a etiky v lidském jednání, by autonomní vozidla mohla přispět k morálnímu zlepšení společnosti. Pokud autonomní vozidla umožní bezpečnější dopravu a sníží počet nehod, mohou tím naplnit Kantovo pojetí morálního pokroku, který spočívá v zajištění větší bezpečnosti a etického chování.

Efektivnější doprava, například prostřednictvím optimalizace trasy a snížení zácpy, může rovněž přispět k větší pohodlnosti a úspoře času. Tento přínos může být v souladu s hedonistickým přístupem k svobodě, který klade důraz na maximalizaci osobní pohody a uspokojení. Autonomní vozidla mohou přinést nové formy pohodlí, které zlepší kvalitu života a poskytne více času na osobní aktivity. Autonomní vozidla mohou přispět také k vyšší sociální rovnosti, urbanizaci, či de-urbanizaci. Lidé, kteří si dnes vybírají povolání se musejí často spokojit s nižší mzdou, pakliže chtějí bydlet a pracovat na perifériích, menších městech, či vesnicích. Pokud chtějí mít mzdu vyšší musejí obětovat část svého výdělku na dojíždění a svého času, který právě dopravou stráví.

Když uvažujeme o budoucnosti dopravy s autonomními vozidly, je důležité zvážit také sociální a ekonomické aspekty. Jak se tato technologie vyvíjí, může se ukázat, že autonomní vozidla přinášejí nové formy mobility a svobody, které si dnes nedokážeme plně představit. Například, možnost využívat čas strávený v dopravě na produktivní činnosti nebo relaxaci může změnit náš přístup k cestování a pohybu. Tento aspekt by mohl být v souladu s konceptem svobody jako seberealizace, který se zaměřuje na schopnost jednotlivce rozvíjet své schopnosti a zájmy. Pro představu, dle autora Michael E. McGrath stráví průměrný americký řidič za volantem 300 hodin ročně, což se rovná 5 % času, kdy je člověk bdělý. To na konci průměrné délky života činní 3 až 4 roky, které člověk stráví řízením.

Na druhou stranu, je také důležité zvážit možné výzvy a problémy, které mohou autonomní vozidla přinést. Například, jaké dopady bude mít masové přijetí této technologie na pracovní trh, zejména v oblastech spojených s řízením a dopravou? Jaké budou etické a právní otázky spojené s odpovědností za nehody způsobené autonomními vozidly?

Kritici mohou varovat, že přílišné spoléhání na technologii může vést k ztrátě dovedností a schopností, které jsou důležité pro lidskou nezávislost. Tento pohled může být v souladu s existencialistickými názory, které zdůrazňují důležitost osobní odpovědnosti a autenticity v životě jednotlivce. Ztráta kontroly nad každodenními činnostmi, jako je řízení, může být vnímána jako ohrožení osobní autonomie a smysluplného zapojení do života.