V rámci většího výzkumu byla provedena analýza názorů české populace na autonomní vozidla (dále jen AV) vycházející z internetových diskusí. Jedno z témat, které se v diskusi často objevovalo, byl odhad příchodu AV na trh. Jde vidět, že panuje jistý zmatek v tomto ohledu, jelikož se odhady často markantně lišily někde v rozmezí 10 až 50 let. Někteří diskutující opírali svou skepsi k brzkému nástupu AV na trh o své zkušenosti s nedokonalostí některých současných jízdních asistentů (tempomat, automatické dobržďování, dálkové světlomety) a počítačových programů.

Zajímavou zmínkou byly také příspěvky opírající se o analogii s leteckým autopilotem. Autoři komentářů analogii zmiňovali jednak pro podporu autonomních vozů, kdy vyzdvihovali podobnost dnes již fungující technologie autopilota s technologií, která se má objevit v AV. Ale možná ještě častěji zaznívaly hlasy proti, kdy si někteří autoři všímali velkého rozdílu mezi pro počítač poměrně jednoduchým letovým provozem a provozem automobilovým, do kterého může vstupovat více nevyzpytatelných proměnných.

Rozpor v odhadech autorů může být způsoben tím, že v médiích můžeme naleznout také nejrůznější odhady. Ty střídmější od odborníků a poté ty přehnaně optimistické od firem vyrábějících AV. Dalším faktorem může být nejasná definice pojmu AV. Z diskusí jasně vyplývá, že různí autoři mají rozdílné představy o tom, jak bude řízení AV probíhat a také rozdílnou preferenci v (ne)možnosti převzetí kontroly nad vozem. Někteří si představují AV jako naprosto samostatné jednotky, kde by mohli uživatelé spát za jízdy, jet pod vlivem, nechat se odvést i bez řidičského průkazu atd. Druhá skupin autorů se domnívá, že AV budou v některých situacích vyžadovat manuální řízení. Například v krizové situaci, při jízdě mimo běžnou vozovku nebo třeba v případě výpadku autonomního systému. Někteří autoři si tak všímají i možných rizik spojených s autonomními systémy, které v některých situacích mohou vyžadovat zásah řidiče. Jednak by řidič takového AV musel být vlastně stále ve střehu, jelikož krizová situace si může žádat o urychlenou reakci (na rozdíl od autopilota v letadle). Za volantem by nemohl sedět „neřidič“. A řidiči, kteří by převážně využívali autonomní systém namísto toho, aby sami řídili, by se mohli zhoršit ve své schopnosti řídit. Na druhou stranu možnost přejít do manuálního režimu vítají diskutující, kteří rádi řídí a diskutující, kteří jsou skeptičtí vůči zvládání složitého provozu autonomním vozem.

Prototyp autonomního vozu firmy Google (posléze Waymo) nazvaný Firefly (foto: Waymo)

Velmi často poukazovali autoři na problémy různých dilemat. Jednak dilematu právního, tedy kdo by nesl vinu za nehodu. Řidič nebo společnost. Někteří autoři to vidí téměř jako neřešitelné, jelikož si myslí, že žádná společnost nebude chtít přebrat celou zodpovědnost.

Větším tématem je ale spíše dilema etické a morální. Koho má automobil chránit při nečekané nehodě. Zejména při takové, kdy by se musel autonomní systém rozhodnout, koho z účastníků ohrozit a koho ušetřit.. Část autorů rezolutně odmítla koupi vozidla, které by nemělo ochranu posádky jako prioritu. Z jiných šetření ale vyplývá, že takové situace budou velmi vzácné a prozatím se výrobci shodli na tom, že autonomní vůz se bude v bezvýchodné situaci snažit pouze brzdit.

Mezi diskutujícími se objevily i obavy ze zneužití AV například hackery. Naopak se zde téměř neobjevují obavy o soukromí a zneužití dat, které jsou velmi časté v zahraničí.

Dalším velkým tématem bylo „soužití“ AV a běžných vozů v provozu. Spousta diskutujících to viděla jako nereálné z důvodu nepředvídatelnost běžných řidičů, cyklistů a chodců. Hodně autorů vyjadřuje také obavu z toho, že by AV mohly být utlačovány běžnými řidiči. Například by se autonomní vozy nedokázaly prosadit v ucpané křižovatce a podobných situacích, kdy nelze jet úplně předpisově. Téma „šikany“ AV považujeme za unikátní pro naše prostředí, jelikož nám není známo, že by se doposud objevilo v některých zahraničních analýzách obav.

Mezi diskutujícími také zaznělo téma sdílení automobilů. Jelikož by případný plně AV mohl mít možnost dojet kamkoliv sám, tak by mohl i parkovat kdekoliv a jen pro uživatele dojet, když by potřeboval. Někteří diskutující se dále vyjádřili k postupnému zavádění AV. Autoři zmiňují zejména nákladní dopravu a MHD, jako možný první krok, kde by se mohla autonomní technologie implementovat.

Objevila se také skepse se zaváděním autonomních vozidel konkrétně do českého prostředí. Někteří autoři tak naráželi na stav českých silnic a jeho značení.