Autonomní auta řízená počítačem jsou vystavena riziku napadení od hackerů, které u běžných aut není. U aut propojených s počítačovými sítěmi tak bude nutné zajistit jejich kybernetickou bezpečnost. Podobně jako u běžných počítačů bude pravděpodobně nejčastějším důvodem úspěšného útoku selhání řidiče, který si stáhne škodlivý program. Zvýšení schopnosti lidí správně reagovat v situacích, kdy může dojít k ohrožení bezpečnosti, tak bude úkolem pro odborníky v době, kdy autonomní auta budou běžně používána.

Autonomní auta se mohou stát terčem kyberútoků. Hackeři, kteří se pokusí auto ovládnout nebo změnit jeho chování mohou mít různé motivace. Mohou to být zloději, kteří se chtějí auta zmocnit a ukrást jej. Nebo mohou chtít odcizit něco uvnitř auta. Mohou to být rovněž lidé zaměstnaní nepřátelskými mocnostmi, které může zajímat narušení dopravní infrastruktury. Nebo třeba političtí aktivisté, kteří na sebe chtějí upozornit.

Útok může nastat například vložením škodlivého programu, přepsáním části paměti počítače řídícího autonomní auto, kde jsou uloženy základní údaje nebo poskytnutím falešných údajů, které auto zmatou (například falešné mapy, která jej zavede na místo, kde jej chce mít zločinec). Hacker ovšem nemusí škodit jenom tím, že mění činnost auta, ale i tím, že sleduje, jaké signály auto vysílá do svého okolí. Pokud je umí rozšifrovat, může se dozvědět například o tom, kam chce řidič jet. Využít může i vysílání, které rozšifrovat neumí – například z toho, že auto pravidelně vysílá v určitou hodinu, zjistí, kdy jej řidič používá a kdy není doma (a tak je možno jej třeba vykrást).

Autonomní vozidla jsou ve své podstatě pojízdními počítači (foto: Phantom Auto)

V pokročilejší budoucnosti, kdy budou auta komunikovat jak mezi sebou, tak se silniční infrastrukturou, bude možno komunikaci nejen odposlouchávat, ale i jejím pozměněním měnit činnost auta.  To půjde udělat různými způsoby. Hacker zachytí zprávu, změní její obsah, a pošle ji autu. Pokud zprávu neumí rozkódovat, může auto zmást i tím, že ji zachytí a odešle z jiného místa. Pokud si auto bude myslet, že v daném místě je třeba překážka, může začít prudce brzdit a ohrozit tak zdraví lidí uvnitř. Zprávy určené autu mohou být také zachyceny a neodeslány a auto tak může zůstat „hluché“. Pokud budou mít autonomní auta seznam nedůvěryhodných odesílatelů zpráv (například kódů jiných aut, které někdy použili hackeři a přitom takové auto neexistovalo), bude možné auto „umlčet“ tak, že jeho kód bude dán na takový seznam v jiných autech. Nebo naopak „oslepit“ tak, že na seznam v tomto autě budou přidány kódy reálných aut v okolí. Auto pak bude informace z těchto okolních aut ignorovat, protože si bude myslet, že přichází od hackerů.

Hackeři mohou zaútočit tehdy, pokud selže obrana proti kyberútokům. To se nejčastěji stává, když uživatel (v tomto případě řidič či pasažér) poruší bezpečnostní pravidla. Třeba si stáhne z internetu infikovaný soubor nebo vloží infikované CD nebo flash disk do hudebního přehrávače v autě. V případě probíhajícího útoku by řidič měl reagovat například převzetím řízení, nemusí si však pamatovat instrukce, co má správně dělat, a nemusí tak včas zamezit škodlivým následkům útoku.

Ve společnosti používající běžně autonomní vozidla tak bude nezbytné, aby tato vozidla byla upravena a jejich uživatelé vyškoleni tak, aby se riziko úspěšného kyberútoku minimalizovalo. Bude třeba připravit výukové materiály tak, aby z nich lidé pochopili, co mají v případě útoku dělat. Na příslušných tlačítkách a jiných ovládacích prvcích v autě budou mít lidé snadno viditelné instrukce, aby byli schopni alespoň elementárně zareagovat, pokud si nebudou pamatovat, co mají udělat. Příprava těchto materiálů a instrukcí bude úkolem pro specialisty v budoucích letech.

Bude se tak zkoumat, jaké skupiny lidí v rizikových situacích selhávají častěji a jakým způsobem těmto skupinám nejlépe vysvětlit, co mají v takových situacích dělat a usnadnit jim ovládání auta. U autonomních aut je důležité, aby si lidé nezvykli na jejich bezproblémový chod a uvědomovali si rizika. Nehody budou pravděpodobně méně časté než dnes, kdy je bezpečný provoz auta náchylný na chyby (například opilých) řidičů. Bezpečná jízda tak lidi ukolébá a bude se jim proto muset občas připomínat, že takto bezpečná vždycky být nemusí. Oproti dnešnímu stavu, kdy na silnicích zbytečně umírá mnoho lidí, však půjde určitě o velké zlepšení.