Každý z nás je účastníkem silničního provozu. Někdo jako chodec, někdo jako cyklista, většina také jako řidiči motorových vozidel. Účast v silničním provozu vyžaduje jistou dávku zodpovědnosti a pozornosti k okolí, nevěnování pozornosti řízení je jednou z nejčastějších příčin těžkých dopravních nehod. V éře autonomních aut, která budou do značné míry (podle úrovně automatizace) schopná řídit bez lidského úsilí a neustálé pozornosti řidiče, se ovšem přímo nabízí otázka, jak tento nově nabytý volný čas využít – věnovat se oblíbeným aktivitám, dohánět pracovní povinnosti, nebo jen tak neproduktivně relaxovat?

Výzkum mezi laickou veřejností provedený v roce 2017 v České republice odhalil, jaké aktivity cestující ve voze provozují pokud neřídí, a také čemu by se řidiči v éře autonomní mobility věnovali, pokud by nemuseli auto aktivně řídit. 

Jak se baví spolujezdci?
Aktivity, které si lidé dokážou představit dělat během jízdy pravděpodobně vychází z aktivit, které provozují jako spolujezdci a také ze zkušeností s palubní zábavou v letadlech nebo dálkových autobusech. Lidé se v roli spolujezdců nejčastěji soustředí na průběh cesty, sledují krajinu, případně se baví se spolucestujícími. Méně často si čtou, sledují filmy nebo surfují na internetu. Každý pátý spolujezdec odpočívá nebo spí, stejný podíl lidí komunikuje přes sociální sítě nebo (chytrý) telefon ohledně nepracovních záležitostí. Pouze tři lidé z dvaceti během spolujízdy v autě pracují. Pořadí oblíbenosti aktivit je stejné u mužů i u žen.

Trávení času v autonomním vozidle podle představ automobilky Volvo (foto: Volvo)

Co se týká aktivit v autonomních autech, s mírným náskokem zvítězilo hraní her, kterému by se věnovaly tři čtvrtiny řidičů. Pro sedm lidí z deseti by byla autonomní auta pojízdnou kanceláří, kde by vyřizovali telefonickou či e-mailovou komunikaci nebo se připravovali na schůzku. Spánek se umístil na třetím místě. Odpočinkové aktivity jako surfování po internetu, sledování filmů nebo čtení by zaujaly šest až sedm lidí z deseti. Polovina lidí by telefonovala nebo si psala s jinými lidmi. Pouze tři lidé z dvaceti by volili sledování cesty, i přesto, že by neřídili. Preferované aktivity se liší mezi muži a ženami – ženy u většiny aktivit, s výjimkou čtení a pozorování cesty, častěji uváděly, že by se jim věnovaly. Někteří lidé také dodali, že by v autě svačili či obědvali. 

Dotazník z českého výzkumu předpokládal řidiče (nebo spíše operátora autonomního auta) jako jediného pasažéra vozidla, nezaměřoval se proto na skupinové aktivity jako komunikace s dalšími členy posádky vozu, péči o děti nebo starost o převáženého domácího mazlíčka. Statistiky přitom říkají, že právě tyto aktivity jsou nejčastějšími rušivými prvky v pozornosti řidičů konvenčních automobilů, které významně zvyšují rizika dopravních nehod. Lze tedy předpokládat, že těmto aktivitám by se lidé také věnovali, navíc bez zvýšeného rizika nehody.

Jak by se rádi bavili zahraniční řidiči?
Zjištění českého průzkumu se do velké míry shodují s informacemi, které jsou k dispozici v zahraničí – americký průzkum přidává dokumentování cesty a pořizování fotek na sociální sítě jako aktivitu, kterou zmiňovali zejména mladí lidé. Část žen by také využila získaného času k úpravě vzhledu. Zároveň další výzkum dodává, že právě možnost trávit čas v autě jinak než řízením může být rozhodující důvod, proč by lidé koupi autonomního auta zvažovali. Zejména možnost v autě pracovat je jednou z hlavních přidaných hodnot.