Pokročilé asistenční systémy řidiče (ADAS) se staly běžnou součástí dnešního automobilové průmyslu. Terminologii, kterou výrobci automobilů používají k jejich popisu se však značně liší a zdá se, že je upřednostňována marketingová taktika před srozumitelností. Například Mazda svůj systém automatického nouzového brzdění označuje jako „Smart City Brake Assist“, zatímco u Mercedesu je to „Active Brake Assist“. Rozdíl mezi „výstrahou před čelní srážkou“ a „automatickým nouzovým brzděním“ je přitom zřejmý, jeden pouze akusticky a vizuálně upozorní na nebezpečí, zatímco druhý automaticky aktivuje brzdy. V případě „Pre-Collision Safety System“ od Toyoty a EyeSight od Subaru však rozdíl patrný není. Podobné rozporuplné označení je možné vidět i u dalších asistenčních systémů, jmenovitě systémy Super Cruise a BlueCruise. Nicméně k nejkontroverznějším označením patří nejspíš Tesla Autopilot. Problém tak nespočívá pouze v nejednoznačnosti ADAS systémů, ale i v přehnaných očekáváních, které názvy u zákazníků vzbuzují.

Společné pojmenování pro pokročilé asistenční systémy řidiče (ADAS)

Šest předních organizací (AAA, JD Power, National Safety Counsil, PAVE, Consumer Reports a SAE International) nedávno vydalo sadu rozšířených a aktualizovaných doporučení pro univerzální termíny ADAS systémů. V roce 2019 zahájila skupina úsilí s počátečním seznamem 20 standardizovaných názvů, včetně adaptivního tempomatu nebo automatického nouzového brzdění. Nyní se tento seznam rozšířil na šest obecných témat, včetně definování nových pojmů (viz tabulka). Návrh by měl popisovat jednotlivé funkce ADAS tak, aby si byl řidič plně vědom rozsahu pomoci. Nejde tedy o nahrazení proprietárních názvů asistenčních systémů automobilek, přestože trocha jasnosti by nebyla na škodu. Pokud se instituce prosadí, budou nová označení přijata automobilkami a regulačními úřady.