Umělá inteligence představuje pro autonomní vozidla zásadní prvek, který jim umožňuje vnímat, analyzovat a reagovat na okolní prostředí s vysokou úrovní inteligence a autonomie. Díky umělé inteligenci jsou vozidla schopna zpracovávat velké objemy dat z různých senzorů a v reálném čase vyhodnocovat situace na silnici. Umělá inteligence umožňuje autonomním vozidlům přizpůsobit se různým provozním podmínkám, rozpoznávat a interpretovat dopravní značení, sledovat chování ostatních účastníků silničního provozu a přijímat informovaná rozhodnutí ve prospěch bezpečnosti a efektivity jízdy. Díky kombinaci umělé inteligence a autonomních vozidel je tak možné vytvořit pokročilé a inteligentní dopravní systémy, které slibují významné zlepšení mobility a snížení dopravních nehod. Přestože umělá inteligence přináší mnoho výhod pro autonomní vozidla, existují také možné negativní dopady spojené s touto technologií, například bezpečnostní rizika, etická dilemata, zneužití a kybernetické hrozby.

Evropský akt přijímá pravidla o používání umělé inteligence, která mimo jiné zakazují využití umělé inteligence pro sociální hodnocení (foto: europarl.europa)

Proto evropští zákonodárci schválili zákon na unijní úrovni o umělé inteligenci, díky které globálních standardy pro tuto technologii jsou zase o krok blíže. Evropský parlament totiž přijal významný krok směrem k omezení využívání umělé inteligence společnostmi. Evropský akt o umělé inteligenci zakazuje systémy s vysokým rizikem, jako jsou nástroje pro pro predikci práce policie, nebo systémy sociálního hodnocení. Tato legislativa také stanovuje nová omezení pro "umělou inteligenci s vysokým rizikem", jako jsou systémy, které by mohly ovlivnit voliče ve volbách nebo způsobit újmu na zdraví lidí. Nová legislativa také upravuje pravidla pro generativní umělou inteligenci a vyžaduje označování obsahu vytvořeného systémy jako ChatGPT.

Evropská unie se tímto přístupem k regulaci umělé inteligence liší od USA. Evropská komise představila návrh nařízení již před dvěma lety, zatímco v USA se právní rámec teprve rozvíjí. Akt se zaměřuje a zahrnuje zejména tyto oblasti:

1. Klasifikaci systémů umělé inteligence: návrh rozlišuje mezi třemi kategoriemi systémů umělé inteligence: zakázané systémy (například biometrické rozpoznávání s vysokým rizikem zneužití), vysokorizikové systémy (například autonomní vozidla) a ostatní systémy (například chatboty). Pro každou kategorii jsou stanoveny specifické požadavky a omezení.
2. Povinnosti pro vysokorizikové systémy: pro vysokorizikové systémy, které mají potenciálně významný dopad na práva a bezpečnost lidí, jsou stanoveny přísnější požadavky. Patří sem například vyžadování certifikace, posouzení rizik a kontrolní mechanismy.
3. Povinnosti pro provozovatele systémů umělé inteligence: Návrh ukládá povinnosti provozovatelům systémů umělé inteligence, jako je udržování dokumentace, transparentnost, informování uživatelů a vytváření mechanismů pro podávání stížností.
4. Zákaz určitých praktik: návrh zakazuje některé specifické praktiky, které jsou považovány za nepřijatelné, jako například sociální skóre na základě automatizované analýzy chování jednotlivců.
5. Posílení ochrany práv a zásad transparentnosti: je kladen důraz na dodržování základních práv a zásad, jako je ochrana soukromí, nediskriminace a transparentnost při využívání umělé inteligence.

Celkově lze říci, že regulace umělé inteligence je složitý a rozsáhlý proces, který vyžaduje zohlednění mnoha faktorů a zainteresovaných stran. Zatímco Evropská unie se stává klíčovým globálním regulátorem v této oblasti s přijetím legislativy o umělé inteligenci, ve Spojených státech probíhá diskuse a snaha najít rovnováhu mezi inovací a ochranou ve využívání umělé inteligence. Budoucnost regulace umělé inteligence závisí na dalším vývoji technologií, společenských potřebách a politické vůli v jednotlivých zemích i na mezinárodní úrovni.