Dobrý den a děkuji za přijetí našeho pozvání k rozhovoru. Mohl byste se našim čtenářům blíže představit?
Jsem spoluzakladatel softwarové firmy ARTIN. Založili jsme ji 3 měsíce před tím, než vznikl Google. Takže hodně dávno. Dnes máme přes 300 lidí v Česku a na Slovensku. Časem jsme se kromě vývoje software pro větší firmy začali věnovat i autonomii, z čehož vznikl projekt a později i společnost Roboauto. No a před rokem jsem dostal nápad automatizovat dopravu poslední míle (last mile delivery), takže nyní se primárně věnuji projektu BringAuto.

Jak jste se vlastně dostal k umělé inteligenci a co Vás přivedlo k její aplikaci v dopravě?
Umělou inteligenci jsem studoval už v 90. letech na VUT, kde ji koneckonců studoval i druhý společník ARTINu, Tomáš Ondráček. Proto jsme firmě dali název ArtIn, což je zkratka z Artificial Intelligence. Tehdy, v roce 1998, byla AI „v plenkách” a komerční využití neuronových sítí vypadalo strašně daleko. Nicméně my jsme doufali, že to jednou bude zajímavé a cool, což se povedlo a máme z toho radost.
K autonomii jsem se dostal trochu netradičně. V té době (cca 2005) jsme měli projekt ve Vídni, což znamenalo i velmi časté jízdy z Brna tam a zpátky. To člověka po chvíli přestane bavit. A jelikož jsem technik, když vidím problém, vymýšlím řešení. Autonomní řízení je logickým výsledkem. Zároveň jsem zaregistroval dění kolem americké DARPA a její první soutěž v autonomních vozidlech (tehdy nikdo nedojel). Začali jsme v ARTINu hledat někoho, kdo autonomii v ČR dělá, když jsme nikoho nenašli, založili jsme tým sami.
Prvních pár let jsme se tomu věnovali spíše jako hobby projekt, sestavili jsme malé autonomní vozítko a jezdili s ním na soutěže, ta nejznámější byla Robotour, která se konala v ČR, na Slovensku i v Rakousku. Tu jsme i jednou či dvakrát vyhráli a pak jsme to nechali na ostatních…
Povedlo se nám uspět i v zahraničí, když jsme vyhráli jednu z výzev firmy Udacity, kterou založil guru autonomie Sebastian Thrun. Jako první místo byla večeře celého týmu se Sebastianem, včetně letenek a hotelu. Z té večeře se nakonec stal jen 5minutový pokec na recepci firmy, ale i tak to stálo za to.

Setkání týmu Roboauto se Sebastianem Thrunem (foto: Jan Najvárek)

Můžete o firmě ARTIN povědět více?
ARTIN je dneska již „dospělá“ a respektovaná firma, která dodává software pro větší firmy typu T-Mobile, Hutchison či švýcarský RUAG nebo Rieter. Kromě klasického zakázkového vývoje aplikací rozvíjíme i vlastní produkty s využitím umělé inteligence, jako jsou chatboti/voiceboti pro kontaktní centra či automatizace procesů pomocí AI (AIviro). ARTIN má za sebou celou řadu úspěchů, ať je to samotná kultura firmy, kde je vývojářům dobře, tak řada projektů, která se povedla. Sám jsem hrdý například na to, že když švýcarský RUAG (velká státní firma specializující se na letecký a obranný průmysl) hledal partnera pro outsourcing vývoje, vybíral mezi 200 firmami z Evropy a my jsme vyšli jako ti nejlepší.

S jakou vizí jste založil BringAuto a jak konkrétně funguje?
Naší vizí je robotizace dopravy zásilek. V dnešní době je doprava e-commerce zásilek primárně řešena kurýry, kdy cena dopravy je z 80 % tvořena nákladem na mzdu řidiče. Na druhé straně, například v Praze kurýr v 80 % času neřídí, ale dělá jiné věci – čeká, hledá člověka, jemuž má zásilku předat... Navíc, tento způsob je špatně škálovatelný, před Vánocemi prostě lehce kurýry přidat nelze, je tu konkurence jiných zaměstnavatelů, práce to není extra kreativní. Takže prostor pro zlepšení a úsporu nákladů je tu velký. Navíc, když se nám podaří výrazně zlevnit dopravu, můžeme otevřít prostor pro další typy zboží, které nyní prostě nemá cenu kupovat online – klasicky nákupy do 200-300 Kč, kdy pak cena dopravy tvoří velkou část celkové ceny.
Cílem BringAuta je tedy vyvinout robotické řešení dopravy, tzn. koncept robotického vozidla, způsob komunikace se zákazníkem, integraci na systémy logistiky a tak dále … prostě celý ekosystém, ve kterém pak mohou pracovat různé robotické platformy a různí e-commerce hráči.
V současné době děláme dva pilotní projekty. První ověřuje dopravu zásilek pomocí mobilních výdejních boxů (zatím ještě řízených člověkem), kdy si ověřujeme, jak dopravit zásilku bez interakce s kurýrem a jak optimalizovat proces doručení, notifikaci zákazníka.
Druhý směr je autonomní doprava v industriálních komplexech, kde nejsme až tak svázáni legislativou a kde již dnes mohou fungovat autonomní roboti. V chemickém závodu BorsodChem v Ostravě máme za sebou první úspěšný pilot s teleoperovaným robotem, tento rok zapojíme i autonomii.

Dodávka zásilky pomocí mobilního výdejního boxu BringAuto (foto: BringAuto)

Robotická doprava vzorků v ostravské chemičce BorsodChem (foto: BringAuto)

V čem Vy osobně vidíte v současné době největší potenciál autonomních prostředků?
Maximální úspora je u služeb, které samotné jsou velké a časté. Mluvíme-li o autonomních vozech, tak je to hlavně doprava nákladů (autonomní kamiony, minimálně na dálnicích, a last mile delivery) a doprava lidí – robotické taxi. To je grál aplikace autonomie, navíc je to něco, co ovlivní v podstatě život každého z nás. Nebudeme si pořizovat auto, které 96 % času bude parkovat na parkovišti. Nebudeme muset řešit, zda se mohu napít sklenky vína, jelikož za pár hodin řídím. A hlavně se zmenší nehodovost a škody jak na majetku, tak na zdraví.

Patří dle Vás autonomním prostředkům budoucnost?
Není otázkou, zda tu autonomní prostředky budou, ale jen kdy. A jak nedávno Elon Musk prohlásil, není zajímavý okamžik, kdy první autonomní auto bude komerčně dostupné, ale okamžik, kdy lidé už nebudou mít povolení automobil řídit. Myslím, že my lidé jsme a budeme dobří v hodně věcech, ale řízení vozidel mezi ně nepatří – jedná se o stálou, rutinní činnost, při níž je těžké udržet pozornost a neudělat chybu.

Sledujete nějaké zahraniční aktivity a firmy ve spojitosti s autonomními vozidly?
Svět autonomních vozidel sleduji co nejvíce, mezi mé favority samozřejmě patří Waymo, Tesla, ale i menší hráči jako jsou Voyage nebo AImotive. Mezi poslední objevy mám firmy v logistice, jako jsou Outrider a Asti. Mrzí mě, že v Evropě nemáme nějaké významnější hráče na tomto poli, snažíme se tedy alespoň osobně tomu trochu pomoci. :)

Kde vidíte potenciál České republiky v doméně autonomní mobility?
Dle mého máme dobrou výchozí pozici, jen ji musíme využít. Jsme zemí, která společně se Slovenskem vyrábí nejvíce automobilů v Evropě. Máme spoustu šikovných strojírenských firem. Máme šikovné vývojáře (hlavně v Brně – Silicon Valley České republiky) a máme i jeden z nejrozvinutějších e-commerce v regionu. Nevidím důvod, proč bychom se z velkovýrobce aut nemohli stát velkovýrobci autonomních robotů a taxíků.

Robotická doprava vzorků v ostravské chemičce BorsodChem (foto: BringAuto)

Co vnímáte jako hlavní výzvu pro autonomní mobilitu?
V současné době máme výzvy dvě: technologickou – tzn. dotáhnout technologie tak, aby byly nasaditelné a certifikovatelné na veřejných silnicích. Chybí nám už jen kousek, ale ten nejtěžší – posunout spolehlivost z 99 % na 99,9999 % je prostě náročné a drahé.
Druhá výzva je legislativní. Musíme umožnit, aby tato vozidla mohla být zkoušena na veřejných cestách a bylo jasně definováno, co musí umět, aby se na silnici dostala. Měl by to být proces, který není složitý, který nevytvoří bariéru, kterou mohou překonat jen velcí hráči. Měli bychom si vzít příklad z Kalifornie a podobných zemí, kde dneska již jezdí tisíce autonomních vozidel.

Jaká jsou dle Vás hlavní technologická odvětví související (nejen) s dopravou, jež budou v nadcházejících letech nabývat na důležitosti?
V autonomii je to určitě oblast umělé inteligence, která se stále překotně vyvíjí. A také oblast snímačů, neboť je potřeba vyvinout dostatečně kvalitní a zároveň levné snímače, tak, aby autonomní vozidlo nestálo násobky až desetinásobky ceny běžného vozu, jak je tomu dnes.
V ostatních oblastech vnímám primárně biologii a věci kolem DNA analýzy a DNA modifikace. Nové vakcíny na mRNA principu jsou dle mého krásným příkladem, kam jsme se za posledních pár let jako lidstvo posunuli.

A poslední otázka, pokud byste měl dát radu člověku, například studentovi, který má zájem o kariéru spojenou s autonomními vozidly, na co by se měl zaměřit?
Jestli je to něco, co jej zajímá a pro co je ochoten „hořet“, myslím, že cestu si najde sám. Nejlepší je tedy něco umět (vývoj v C++, neuronové sítě či HW) a pak se přidat k nějakému týmu, který v této oblasti něco dělá – ideálně v zahraničí, dokud je mladý a nemá omezení v cestování. Anebo se přidat k nám, šikovné lidi do BringAuto týmu hledáme.

Děkuji Vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci.