Vyhlídka autonomních dopravy a jejich benefitů nebude možná bez široké spolupráce - nejen regionální spolupráce zahrnující místní zúčastněné strany, ale také mezinárodní spolupráce za účelem sdílení aktuálních znalostí, osvědčených postupů a definování požadavků na bezpečnost. A právě proto aby mohly být posouzeny dopady na dopravní bezpečnost, na uživatele a společnost s cílem harmonizovat evropské úsilí v oblasti výzkumu a inovací a aby se urychlilo obecné povědomí o inovativních technologiích a službách autonomní dopravy byla v roce 2021 zřízena evropská iniciativa CCAM Partnership. O tom, jakou roli tato organizace hraje, hovoříme s jejím novým předsedou, panem Christianem Merktem.

Autonomní mobilita je protkána bezpočtem otázek a témat týkajících se právních náležitostí. Pro laika nemusí být snadné se v tomto všem zorientovat, a proto jsme nadšeni, že je naším dnešním hostem přední česká odbornice na právo informačních a komunikačních technologií, paní Veronika Příbaň Žolnerčíková.

LiDAR je zařízení, které vysílá laserový paprsek a z odrazu od detekovaného objektu a dopadu paprsku zpátky na detektor měří vzdálenost. Signál toho světelného paprsku se pohybuje téměř rychlostí světla, takže podle času, za který se signál vrátil zpátky do detektoru, můžeme vědět, jak daleko jsou jednotlivé body v prostoru. Na tuto tématiku s námi vedl rozhovor generální ředitel pro vývoj LiDARu firmy Valeo, pan Miloš Kruml.

Mezi fundamentální technologie autonomních vozidel patří v současnosti takzvané vysoce přesné (HD) mapy. Nejedná se pouze o digitální obraz měst a silnic, ale i o dynamickou databázi plnou kritických dat potřebných pro navigaci a rozhodování vozidel bez lidského zásahu. Mezi významné tvůrce HD map patří česká firma CEDA maps. Nejen o výhodách HD map a úskalích jejich tvorby si s námi povídal ředitel této firmy, pan Radovan Prokeš.

Automatizace se nevyhýbá ani železniční dopravě, kde je v mnoha ohledech dokonce před aplikacemi v silniční dopravě. Významnou roli v tomto sektoru hraje společnost ŠKODA DIGITAL, jež mimo jiné vyvíjí moderní technologie pro vozidla skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. O automatizaci drážních vozidel si s námi tentokrát povídal ředitel prodeje a marketingu firmy ŠKODA DIGITAL, pan Jiří Horáček.

Společnost AUREL je jednou z předních čekých společností, která podniká v automobilovém průmyslu a nabízí služby v oblasti vývoje produktu, samotného návrhu, testování a nakonec i homologace. V nedávné době firma vybudovala svůj vlastní testovací polygon, kde je testování ADAS systémů a řízení s vyšších úrovní automatizace možné provádět v té nejvyšší kvalitě. Pozvání k rozhovoru přijal výkonný ředitel firmy AUREL, pan Michal Mrkvička. 

Kooperativní a inteligentní dopravní systémy (C-ITS) a systémy komunikace V2X jsou klíčovými faktory pro postupný nástup automatizace do veřejného dopravního prostoru. Nejen o principech a možnostech těchto moderních technologií si s námi povídal ředitel DevOps firmy Yunex Traffic, pan Matěj Dusík.

Autonomní mobilita a elektromobilita spolu sice nutně nesouvisí, ale navzájem se oba tyto trendy poměrně synergicky doplňují. V obou případech pak platí, že dlouhodobé, systematické a objektivní informování a vzdělávání nejširší veřejnosti v těchto tématech je klíčové pro utváření adekvátních postojů vůči těmto novým technologiím mezi potenciálními uživateli. V českém prostředí patří mezi nejaktivnější a nejsledovanější osvětové aktivity na poli elektromobility youtubový kanál Electrodad, jehož autorem je pan Jan Staněk.

V oblasti asistenčních systémů vozidel, senzorů a autonomní mobility hraje Česká republika mimořádně důležitou roli, neboť zde francouzská firma Valeo zřídila jedno ze svých nejdůležitějších výzkumných a vývojových center. Vhled pod pokličku firmy Valeo a pražského vývojového centra této firmy nám v rozhovoru poskytl generální ředitel české pobočky firmy Valeo, pan Leoš Dvořák.

Autonomní vozidla slibují zvýšení bezpečnosti na silnicích, snížení dopravních zácp (kongescí) a zlepšení mobility. Než však naplno využijí svého potenciálu, musí být vyřešena spousta problémů, jedny z nejpalčivějších otázek spadají do oblasti práva nových technologií. Právo autonomních vozidel se zabývá různými aspekty, včetně právních základů pro provoz těchto vozidel, zodpovědností v případě nehody, regulace a etických otázek spojených s jejich provozem. A o těchto tématech jsme měli možnost krátce pohovořit s přední českou odbornicí na právo nových technologií, kterou je paní Eva Fialová. 

Autonomní robotické prostředky mají velice široké spektrum uplatnění, obzvláště přínosné je jejich nasazení v situacích, jež mohou být pro člověka potenciálně rizikové či nebezpečné. V loňském roce se do této sféry vydala slovenská firma MrazRobotics, o jejíž autonomních robotických prostředcích MRAZ3 si s námi povídal ředitel této společnosti, pan Peter Mráz.

Rozvoj autonomních vozidel není ani zdaleka pouze záležitostí technologického vývoje a pokroku, ale ještě důležitěji musí reflektovat lidské potřeby a sociální kontext, v němž se tyto dopravní prostředky mají pohybovat. Nejen o tom si s námi povídal přední český odborník na automatizaci v dopravě působící na pražském ČVUT, pan Václav Jirovský.

Dlouhá léta byla autonomní vozidla prezentována jako takřka zázračná technologie, jež pomůže vyřešit problémy, s nimiž se dnešní doprava potýká. Postupem času ale přibývá hlasů, které upozorňují, že se jedná o velmi zjednodušený, zavádějící a zejména mylný náhled na celou problematiku. Jedním z představitelů této kritické pozice je kanadský badatel, pan Paris Marx.

Na Západočeské univerzitě v Plzni vzniklo v uplynulých letech několik designových návrhů autonomních dopravních prostředků, mezi nimiž nechyběly ani méně často viděné autonomní tramvaje. Nejen o těchto návrzích si s námi povídal vedoucí Katedry designu a užitého umění plzeňské univerzity, pan Jan Korabečný.

Než se jakýkoli nový model vozidla objeví na veřejných komunikacích, musí projít zevrubným testováním. Výjimkou v tomto směru nejsou ani autonomní vozidla, u nichž je důležitost testování umocněna celkovou komplexitou technologie. O tom, jak testování vozidel různých úrovní automatizace probíhá, si s námi povídal jeden z nejpovolanějších expertů na toto téma působící ve společnosti TÜV SÜD Czech, pan Jakub Dvořák.

Není nad to, když o autonomních vozidlech vypráví člověk, který se na jejich vývoji přímo podílí. Tato perspektiva totiž poskytuje zasvěcený vhled i do těch nejmenších zákoutí světa autonomního řízení, jež občas zůstávají nepovšimnuty. Udělalo nám proto obrovskou radost, když se s námi o své zkušenosti podělil jeden ze softwarových inženýrů, který působil ve firmách Autonomous Intelligent Driving a Argo AI, pan Luboš Sitarčík.

Na Technické univerzitě v Liberci byl v uplynulých čtyřech letech řešen projekt nazvaný Modulární platforma pro autonomní podvozky specializovaných elektrovozidel pro dopravu nákladu a zařízení, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007293. O tomto projektu a autonomních vozidlech obecně jsme si proto popovídali s členy jeho řešitelského týmu, jehož vedoucím je pan doc. Michal Petrů.

Autonomní mobilita je velice komplexní obor. Vyžaduje si totiž nejen mimořádné technické dovednosti inženýrů a nadčasové uvažování ze strany tvůrců legislativy, ale také kreativitu a odvahu podnikatelů pustit se do revolučních věcí. Je nám proto obrovskou ctí, že naše pozvání k rozhovoru přijal úspěšný podnikatel, filantrop, ústecký patriot a dlouholetý propagátor autonomní mobility, pan Martin Hausenblas.

Směřování technologického vývoje již několik desetiletí určuje relativně malá oblast v Kalifornii známá jako Silicon Valley, jež se také stala místem zrodu moderních autonomních vozidel. O tajemství úspěchu „křemíkového údolí“ a autonomních vozidlech si s námi povídal jeden z největších znalců těchto témat, pan Mario Herger.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze v nedávné době vzniklo pracoviště nazvané Prague Data Ethics Lab, jež se mimo jiné věnuje autonomním vozidlům. Popovídali jsme si proto s vedoucím této laboratoře, kterým je pan Richard Novák.

Jakkoli se může Česká republika zdát malou zemí, dějí se tu velké věci. Obzvláště to platí v oblasti robotiky, kde patříme k velmocem, v ústraní nezůstává ani vývoj autonomního řízení. O své mimořádně zasvěcené vhledy do problematiky vývoje autonomních vozidel se s námi tentokrát podělil vedoucí vývoje autonomie americké firmy ISEE, pan Michal Čáp.

Autonomní a robotické prostředky jsou mimořádně cenné i ve vojenství, kde v této oblasti probíhá značné množství výzkumu a vývoje. Aktivní je v této sféře také Česká republika, například díky činnostem brněnské Univerzity obrany, kde funguje Katedra vojenské robotiky. O fascinující vhledy do zákoutí vývoje autonomních a robotických prostředků pro vojenské využití si s námi tentokrát povídal vedoucí Katedry vojenské robotiky, pan Jan Mazal.

Prozatím je na světě jen pár míst, kde se může veřejnost svézt autonomním vozidlem bez jakékoli obsluhy na palubě. Prvním takovým místem se stalo město Phoenix v Arizoně, kde autonomní taxislužbu již několik let provozuje společnost Waymo. O své zkušenosti a zážitky z jízd v současnosti nejpokročilejšími autonomními vozidly se s námi tentokrát podělil jeden z nejzkušenějších uživatelů robotaxi Waymo One, pan Joel Johnson.

Na autonomní mobilitu se lze dívat z mnoha různých úhlů pohledu a senzorikou celé řady oborů. Již několik tisíciletí ale platí, že mezi nejhodnotnější perspektivy patří ty filozofické. Proto se tentokrát podíváme na svět autonomních vozidel prostřednictvím inspirativních myšlenek, o které se s námi podělil vynikající filozof, pan Lukáš Likavčan.

Autonomní vozidla jsou nejen fascinující technologický vynález, ale přinášejí také zásadní změny do lidské společnosti. O všech těchto tématech si s námi tentokrát povídal jeden z největších světových odborníků na autonomní mobilitu, pan Brad Templeton.

Pro budoucnost jakéhokoli odvětví jsou nesmírně důležité mladé talenty, neboť je to právě nastupující generace, která bude vědu, výzkum, vývoj a inovace v příštích desetiletích posouvat vpřed. V doméně autonomního řízení a umělé inteligence takové talenty v České republice jednoznačně máme. Jedním z nich je pan Patrik Vácal.

Jedním z nejvýznamnějších odvětví, kam proniká automatizace, je zemědělství. Tento pro lidstvo naprosto klíčový obor v rostoucí míře využívá výhod autonomních strojů, které přispívají k nasycení zvětšující se lidské populace. O autonomii v zemědělství si s námi povídal přední odborník na toto téma působící na České zemědělské univerzitě v Praze, pan Milan Kroulík.

V pražských Holešovicích vznikají u startupu Vanilla Robotics hned dvě autonomní vozidla – malý doručovací robot nazvaný Mini Pod a velký prostředek pro cestující jménem Pod. O těchto vozidlech a autonomní mobilitě s námi tentokrát hovořil spoluzakladatel společnosti Vanilla Robotics, pan Jan Sedláček.

Německá automobilka BMW Group patří celosvětově k nejvýznamnějším výrobcům automobilů, a proto věnuje patřičnou pozornost i asistenčním systémům a autonomnímu řízení. V posledních letech navíc buduje u Sokolova v Karlovarském kraji Vývojové centrum, které bude po svém dokončení sloužit primárně právě k testování vozidel vybavených vysoce automatizovanými funkcemi. O Vývojovém centru i postoji k autonomnímu řízení si s námi povídal tiskový mluvčí společnosti BMW Group, pan David Haidinger.

Není žádným tajemstvím, že v České republice máme mimořádně talentované osobnosti. V současné době tak probíhá vývoj ryze českého autonomního vozidla, jehož design navrhuje společnost PROTOTYPUM. Nejen o tomto vozidle, ale i dalších projektech souvisejících s autonomní mobilitou, si s námi povídal spoluzakladatel společnosti, pan Martin Hřeben.

Je známou skutečností, že v kalifornském Silicon Valley se soustředí nejlepší vývojáři autonomních vozidel. Jednou z tamních firem byla i společnost Lyft Level 5, kterou v letošním roce zakoupila automobilka Toyota. A jedním z inženýrů, který se na vývoji autonomních vozidel v Lyft Level 5 podílel, je pan Filip Hlásek.

Na Technické vysoké škole v bavorském městě Ingolstadt vzniklo před několika lety centrum nazvané CARISSMA, jež se věnuje mimo jiné i autonomnímu řízení. Máme velkou radost, že pozvání k rozhovoru tentokrát přijal tamní profesor a jeden z předních českých odborníků na autonomní mobilitu, pan Ondřej Vaculín.

Bez nadsázky lze říct, že autonomní mobilita se zrodila v Kalifornii, kde zejména v proslulém Silicon Valley vznikají nejzásadnější inovace, které toto odvětví posouvají dále. Mezi firmami, které se zasluhují o revoluci v dopravě, a to nejen z hlediska automatizace, ale též například rozvoje elektromobility, bezesporu patří automobilka Tesla. Je nám proto potěšením, že pozvání k rozhovoru přijal jeden z prvních zaměstnanců firmy Tesla, pan Otto Fabri.

Ačkoli jsou Česko a Slovensko relativně malými zeměmi, pocházejí z nich osobnosti, jež ovlivnily a ovlivňují celý svět. Jedním z oborů, v němž tito lidé vynikají a udávají směr, je automobilový design. Ten s příchodem autonomních vozidel prochází evolucí, která otevírá dveře novým možnostem. Je nám proto velikou ctí, že pozvání k rozhovoru přijal šéfdesignér a ředitel Inovačního centra společnosti AUFEER DESIGN, pan Branislav Maukš.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze již dekádu funguje studentský tým, který se věnuje vývoji, výrobě a soutěžení s vlastnoručně navrženými formulemi. V nedávné době tým eForce rozšířil své startovní pole o formuli autonomní, s níž se chystá na závodní dráze utkat s konkurenty z celého světa. O týmu, formuli a autonomních vozidlech obecně si s námi v unikátním dvojitém rozhovoru povídal vedoucí skupiny, pan Daniel Štorc, a člen její aerodynamické části, pan Ondřej Štogl.

S autonomní mobilitou úzce souvisí kooperativní systémy, jejichž smyslem je umožnit komunikaci a výměnu dat jak mezi jednotlivými vozidly, tak mezi vozidly a okolní infrastrukturou, což by mělo přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu i jeho větší plynulosti a efektivitě. V oblasti kooperativních systémů je aktivní i společnost ŠKODA AUTO, jež aktuálně uvedla do provozu aplikaci nazvanou Traffication. Nejen o ní s námi hovořil pan Michal Vondra.

Byť by se mohlo zdát, že autonomní mobilita je ryze mužská doména, není tomu tak. I v tomto oboru se s postupem času naštěstí prosazuje stále více žen, což je zcela jednoznačně pozitivní vývoj. Díky ženám totiž získává obor novou energii a teprve tak může skutečně vzkvétat. Je nám proto velikou ctí, že se s námi o svůj pohled na autonomní mobilitu podělila přední výzkumnice v této doméně, paní Liza Dixon.

Autonomní mobilita je silně inovativním odvětvím, které si žádá odvahu pustit se do dosud neprozkoumaných oblastí vývoje zcela nových technologií. A pokud už takovou odvahu a ambici někdo má, k dosažení úspěchu je nezbytně nutná i houževnatost, neboť taková cesta není jednoduchá. O to větší radost máme, že v Brně funguje společnost Roboauto, jež v sobě všechno toto snoubí. O firmě, její historii, současnosti, budoucnosti a celkově světě autonomní mobility si s námi povídal její ředitel, pan Martin Králík.

Autonomní mobilita je v prvé řadě tvořena lidmi, kteří mají vizi a jsou schopni tuto vizi přetvořit v realitu. Proto v letošním roce zahajujeme na stránkách autonomne.cz cyklus rozhovorů s těmito osobnostmi. Jako první přijal pozvání k rozhovoru český průkopník v oblasti umělé inteligence a její aplikace v autonomní mobilitě, pan Jan Najvárek.