Na úvod malá sonda do evropských předpisů. Následujícím textem zmiňované nařízení (EU) 2019/2144 Evropského parlamentu a Rady o požadavcích na schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska jejich obecné bezpečnosti (dále GSR z anglického General Safety Regulation) vzniklo jako nadstavba rámcového nařízení (EU) 2018/858 o schvalování vozidel a jako náhrada dřívějšího nařízení (ES) 661/2009 o obecné bezpečnosti. Schváleno a vydáno bylo v letech 2019 a 2020, ale použije se reálně až od 6. července 2022. Týká se vozidel kategorií M, N a O, tedy obecně řečeno automobilů, nákladních vozidel a přípojných zařízení.

Nařízení jako takové obsahuje seznam inovativních systémů a bezpečnostních prvků, které budou pro vozidla povinné, a obsahuje také přechodná ustanovení o tom, kdy se dané prvky na vozidlech objeví, a to pro nové typy i pro již registrovaná vozidla. Inovativní systémy jsou však často popsány jen v definicích, někdy ale ani to ne. Detailní popisy konstrukce, požadavky a metody zkoušení budou předmětem prováděcích nařízení. Z již dostupných dokumentů je ale patrné, že bude kladen důraz na již existující systémy ADAS a jejich zavedení mezi povinné funkcionality, a dále také na rozvoj nových systémů. Z výše uvedeného je také zřejmé, že nejvíce je známo především v oblastech, kde jsou předpisy OSN již vydány a na něž je tedy jednoduché se v nařízení o obecné bezpečnosti odvolat. Často je však zatím jen odhadnutelné, který předpis OSN bude popsanému systému odpovídat.

Doposud pronikaly ADAS systémy hlavně do oblasti těžkých vozidel. Konkrétně jde o předpisy OSN č. 130 a 131 pro varování před opuštěním jízdního pruhu, resp. nouzové brzdění. K nim se již přidaly předpisy, které jsou zahrnuty nebo se jejich zahrnutí právě do nového GSR očekává. Jde o předpis č. 151 pro systém sledování mrtvého úhlu, dále předpis č. 158 pro sledování okolí při couvání a č. 159 pro informační systém při rozjezdu vozidla.

Měkký cíl před složením, uprostřed robotická platforma zajišťující pohyb cíle (foto: TÜV SÜD Czech)

Složený měkký cíl usazený na robotické platformě a připravený k testování dle předpisu OSN č. 131 (foto: TÜV SÜD Czech)

Předpisy OSN č. 130 a 131 zatím nekladly přílišné nároky na testovací techniku. Pro testování varování před opuštěním jízdního pruhu je potřeba sledovat závislost sepnutí varování na vzdálenosti vozidla od čáry dopravního značení a jde řešit buď optickými senzory, nebo pomocí systému diferenciální GPS. V rámci GSR se zavádí nařízením (EU) 2021/646 také nouzové brzdění pro vozidla kategorií M1 a N1. Zde je evidentní, že nařízení vychází z postupů EuroNCAP a bude ideálně vyžadovat stejnou testovací techniku v podobě řídících robotů pro testovací vozidlo a systému přesné diferenciální GPS. Nouzové brzdění těžkých vozidel dovoluje předpis provádět na cíl, kterým může být i skutečné vozidlo. Zde však zkušebny mohou využít pro těžká vozidla přizpůsobené robotické platformy s měkkým cílem. A je třeba říci, že toto řešení je pro zkoušející i komfortnější a nesrovnatelně bezpečnější.

Předpis č. 158 žádnou komplikovanou zkušební techniku nevyžaduje, naproti tomu předpisy č. 151 a 159 již po technické zkušebně vyžadují pořízení a využívání techniky, která byla zatím také známá spíše v oblasti testů EuroNCAP. Jde o vybavení pro testování systémů pro ochranu zranitelných účastníků provozu. Konkrétně je tedy potřeba mít k dispozici měkké cíle dětského a dospělého chodce a cyklisty a k tomu příslušný nosič, kde jako nejvhodnější řešení je využití příslušné robotické platformy. Pro osobní vozidla již byl vydán předpis č. 152 (nouzové brzdění pro M1 a N1), kde je kromě výše zmíněné techniky, stejně jako v protokolech EuroNCAP, očekáván v budoucnu příchod testování s měkkým cílem motorkáře. V rámci GSR je dále popsán například systém inteligentního regulátoru rychlosti. Zde čeká na zkušební inženýry značný objem práce v běžném provozu, protože je přímo takové testování spolehlivosti systému vyžadováno. Zde předpokládáme, že by mohl být k plánování zkušebních okruhů nápomocen Katalog testovacích oblastí pro autonomní vozidla v běžném silničním provozu.

Měkký cíl po zkoušce (foto: TÜV SÜD Czech)

Tímto jsme stručně popsali systémy, které budou v rámci GSR pro vozidla povinné, a nyní ještě popíšeme volitelné funkce, které jsou nicméně tak komplexní, že vyžadují pro schválení do provozu dosti složitou předpisovou základnu.

Volitelné systémy, spadající do kategorie ADAS, jsou zahrnuty v předpise OSN číslo 79, který se týká řízení. Stejné oblasti se věnuje jedna z kategorií v rámci nového GSR. V předpise číslo 79 se tedy již setkáváme se systémy ACSF (Automatically Commanded Steering Function) na několika úrovních. Aktuálně se v naší společnosti zabýváme testováním systémů na úrovni B1 a C. A v obou případech pro nás není kritickým faktorem zkušební technika, ta ostatně vychází z výše zmíněných systémů, nýbrž nedostupnost vhodné testovací dráhy. Pro systém ACSF na úrovni C je potřeba dostatečně dlouhý dvoupruhový úsek. Ten se nám povedlo zajistit na letišti Mnichovo Hradiště. Systém ACSF B1 ale vyžaduje testování v zatáčkách různých poloměrů, které se mění podle nastavení zkoušeného systému. A toto není schopna zajistit žádná uzavřená zkušební dráha v ČR. Testování tedy musíme provádět v běžném provozu, což s ohledem na okolní provoz prakticky nikdy není bez komplikací. Nutno ale podotknout, že někdy činí pro konkrétní testy potíž nalézt zatáčky vhodných poloměrů i na velkých polygonech v zahraničí.

Přestože není ještě dořešena přímá návaznost, očekává se, že do GSR bude v rámci systémů nahrazujících řidičovu kontrolu zahrnut i předpis OSN číslo 157 popisující a regulující systém ALKS (Automated Lane Keeping System). Zde už je potřeba zajistit při zkouškách součinnost více vozů, které v testovacích scénářích tvoří okolí nebo kritickou dopravní situaci pro testovaný vůz. Systém ALKS je v předpise v současné době definován pro jednosměrné vícepruhové komunikace s vyloučením provozu chodců a pro rychlosti do 60 km/h. Je ale záměrem o definování systému i pro vyšší rychlosti a jiná prostředí. To s sebou jistě přinese nové scénáře se zapojením různých vozidel nebo cílových objektů. V TÜV SÜD jsme díky unikátnímu komplexnímu testovacímu „toolchainu“ na testování podle předpisu číslo 157 již připraveni. Díky spojení robotické platformy s měkkým cílem, řídících a pedálových robotů pro testované nebo jiné vozidlo a dvěma dalším bez robotů dálkově ovládaným vozidlům jsme schopni vytvořit a s velkou přesností a opakovatelností provádět požadované testovací scénáře. Navíc je celý systém připraven pro integraci dalších vozidel nebo měkkých cílů dle potřeby. Nové Nařízení o obecné bezpečnosti popisuje další systémy a funkcionality, jak už ale bylo řečeno, často se jedná pouze o definice, případně nejsou zatím známy přesné postupy, jak by se systémy měly zkoušet.

Autoři: Ing. Martin Hron, člen Etické komise pro posuzování otázek spojených s provozem automatizovaných a autonomních vozidel v podmínkách ČR a Ing. Jakub Dvořák, Ph.D., oba TÜV SÜD Czech s.r.o.