Dobrý den, mockrát děkuji za Váš čas, který jste si pro tento rozhovor vyhradil. Můžete se na začátek našim čtenářům představit?
Jsem absolvent ČVUT Fakulty dopravní a spoluzakladatel studia PROTOTYPUM. Než jsem se vrhnul do vlastního podnikání, působil jsem jako design-engineer ve ŠKODA AUTO vývoj. Za svoji kariéru jsem měl možnost podílet se na vývoji interiéru nového vozidla od první skici až do zahájení výroby a stále jsem součástí inovačního týmu, který přináší nové koncepty nebo tzv. Simply Clever produkty.

Mohl byste představit firmu PROTOTYPUM?
Jsme průmysloví designéři a inovátoři. Naše vize je vytvářet a podílet se na vývoji udržitelných produktů, které zvyšují kvalitu života okolo nás. Nebojíme se prošlapávat nové cesty. K našim zákazníkům patří nejen průmyslové podniky a menší firmy, ale i dynamicky rostoucí startupy, které potřebují vyvíjet nebo inovovat své produkty.

Z jakých profesí členové týmu pochází?
Základní tým tvoří lidé se zkušenostmi z automobilového vývoje, nezávislí designéři a konstruktéři. Dáváme prostor i studentům, kteří se v rámci stáže mohou podílet na běžících projektech. Pro každý projekt sestavujeme individuální tým lidí a často využíváme externí spolupráce se zkušenými vývojáři, s kterými nás pojí chuť vymýšlet nové přístupy a koncepty.

Jakou roli v designu hraje kombinování znalostí z různých oborů?
Podle mě zásadní. Dobrý designér je především skvělý pozorovatel chování lidí, který dokáže propojovat know-how z různých oborů a využívat ho napříč projekty. O sobě můžu říct, že nejsem expert na žádnou konkrétní technologii nebo obor, ale neustále se vzdělávám a rozšiřuji si znalosti, sleduji technologické novinky, pokroky ve vědě nebo jezdím na mezinárodní veletrhy. Hodně mi pomáhá, že mě to baví a ještě mě neopustila taková ta dětská zvídavost objevovat, jak věci fungují. Díky práci na rozličných projektech z různých odvětví neustále narážíme na nové technologie a výrobní postupy a velmi často mezi sebou propojujeme firmy z naprosto rozdílných oborů.
Mám velmi rád tyto synergie, protože jsou oboustranně výhodné pro všechny strany. Když některé firmy vystoupí ze své komfortní zóny a nadchnou se pro něco nového, je to pak radost spolupracovat.

Jakými projekty obecně se firma zabývá?
Při rozjezdu studia jsme byli hodně rozkročení a dělali prakticky vše, od trofejí až po elektrický motorový člun. Neměli jsme na výběr a byli rádi za každou kreativní zakázku, která nás dokázala uživit. Dnes jsem v situaci, kdy se rozhodujeme do jakých projektů chceme investovat svůj čas. Smysl nám dává budovat dlouhodobá strategická partnerství a práce na projektech s vyšší přidanou hodnotou, u kterých se očekává, že budou mít celospolečenský dopad. Stále se věnujeme tématu mobility, vývoji inovací pro ŠKODA AUTO, průmyslovým a spotřebním produktům a dostali jsme se i k projektům z oblasti zdravotnictví, jako je nedávno představená přetlaková maska pro zdravotníky Prototypum Facemask nebo exoskeleton pro hendikepované Mebster Unilexa 2.0.
 

Vizualizace robotického podu firmy Vanilla Robotics v barvách Pražské integrované dopravy podle návrhu společnosti PROTOTYPUM (foto: PROTOTYPUM)

Robotický pod tentokrát v provedení pro rozvoz zboží (foto: PROTOTYPUM)

 

Můžete povědět detailněji o svých projektech týkajících se autonomních vozidel?
Aktuálně je to především projekt s Vanilla Robotics, kde máme na starosti design a vývoj exteriéru a interiéru robotického podu pro dopravu cestujících nebo zboží. A už samozřejmě narážíme na okrajové podmínky, které si vynucuje konstrukce velmi širokých výsuvných dveří, nebo legislativní požadavky. Design interiéru si můžeme představit jako hybrid, který kombinuje přístupy z konstrukce osobních vozidel a dopravních prostředků zároveň. Velkým tématem bude koncept aktivní a pasivní bezpečnosti. Chceme zachovat maximální vzdušnost interiéru a nabídnout velký komfort při nastupování, což jde proti požadavkům na tuhost karoserie a deformační zóny. Máme pár nápadů, jak si dodatečnou deformační zónu vytvořit a chránit cestující po nárazu. Jsme ve fázi, kdy stavíme koncepční vůz, a tam si pořád ještě jistou míru odvážnosti návrhu můžeme dovolit.
Pro ŠKODA AUTO dlouhodobě vytváříme nové koncepty, která se týkají zejména toho, jak lidé auta používají, jaké mají aktuální potřeby, a jak jim cestování nebo dopravu nákladu zpříjemnit. Aktuálně pracujeme s inovačním týmem na konceptu interiéru, který by měl využívat nově vyvíjenou koncernovou platformu SSP, která počítá s prvky autonomního řízení.

Co Vás k tématu autonomních vozidel přivedlo a jak se jako designéři díváte na autonomní vozidla?
Asi celkové obavy o vývoj lidské společnosti a od mala jsem se bál dopravních nehod. My lidé nejsme navrženi na reakční doby a energie nárazu v rychlostech vyšších, než jsme sami schopni dosáhnout vlastním pohybem. Běžně se na úzkých silnicích míjíme ve vysokých rychlostech s protijedoucími vozidly a často zapomínáme, že zlomek vteřiny rozhoduje o tom, jestli dorazíme do cíle. Je to zvláštní druh adrenalinové zábavy, který nám už přijde naprosto přirozený a přestali jsme se bát.
Navrhovat autonomní vozidla je skvělá příležitost být tvůrcem nové éry vozidel, protože se mění celý koncept a status quo, najednou se vše točí kolem potřeb posádky a nákladu, protože řidiče nahradily kamery a senzory. Celková architektura má mnohem blíže k dostavníku z konce 19. stoleti než ke klasickému autu, když si odmyslíte vozku a koně, máte základ kabiny autonomního taxi. Autonomní sdílené vozidlo nenavrhuji pro jednoho uživatele, ale pro skupinu. V designu se už tolik nehraje na emoce konkrétního zákazníka a jeho individualitu, ale snažíme se o design, který má blíž k architektuře a citlivě zapadá do prostředí, ve kterém se bude nejčastěji pohybovat. Dnešní ulice jsou plné zaparkovaných aut, průměrné auto je v ČR využívané 24 minut denně, zbytek času stojí. Místo něj může stát autonomní taxík, který večer poslouží jako kabina pro přespání ve stylu Airbnb nebo prostor pro schůzky, zábavu nebo relaxaci.

Máte do budoucna nějaké plány v této sféře, o nichž můžete mluvit?
V roce 2022 chceme s Vanilla Robotics představit funkční showcar. S projektem jsme se přihlásili do výzvy pořádané Technologickou agenturou České republiky a bylo by skvělé, kdybychom uspěli a získali financování na další vývoj, nebo sehnali strategického investora. Projekt tohoto typu vyžaduje desítky milionů na vývoj a ideálním partnerem by měl být někdo, kdo bude mít k tématu blízko svým zaměřením. Vývoj dopravních prostředků zažívá novodobý boom, ať jde o letadla, lodě nebo automobily. Akcelerován je celospolečenskými změnami a strachem z vývoje klimatu. Jednotlivci a malé společnosti dnes mají přístup k vyspělým technologiím a výrobním systémům, které byly donedávna k dispozici výlučně korporacím, a reagují tak na nové změny a globální otázky mnohem efektivněji a rychleji. A my chceme být součástí této revoluce.

Autonomní vozidla nabízejí designérům zbrusu nové možnosti, jak pracovat s interiérem... (foto: PROTOTYPUM)

... například jej využít jako pracovní či společenský prostor (foto: PROTOTYPUM)

 

Patří podle Vás autonomním prostředkům budoucnost?
Rozhodně ano a těším se na ni. V momentě, kdy opadne strach z jejich používání, bude cestování v nich stejně přirozené jako jízda vlakem nebo nebo létání. Je potřeba ale počítat s tím, že se to neobejde bez nehod a kontroverzních situací, které budou hýbat společností, ale to pouze do doby, než budou systémy statisticky významně bezpečnější než lidský faktor. Lidem, kteří argumentují strachem z toho, že svůj život dávají do rukou technologie, dávám za příklad systém podpory života na JIP, který už dávno nahradil sestry a doktory, a bez debat mu svůj život svěřujeme. Nejnáročnější bude období přechodu na autonomní mobilitu, kdy systémy nebudou dostatečně robustní a bude docházet ke konfliktním situacím s řidiči. Tady vidím prostor pro investice do silniční infrastruktury a vymezené pruhy pro autonomní vozidla, zejména nákladní. Samotné řízení vozidla z bodu A do bodu B má jen velmi malou přidanou hodnotu a práce to není společensky atraktivní. Podívejme se na aktuální situaci ve Velké Británii, která trpí nedostatkem řidičů kamionů a ekonomika vlivem toho kolabuje. Výhoda je, že autonomním vozidlům nemusíte vyplácet mzdu, a pokud jejich celkové náklady na provoz budou levnější, bude to pro dopravce jasná volba. Pořád zde ale bude významná skupina lidí, kteří budou auta řídit i pro zábavu a autonomní vozidla vyplní pouze část trhu.

V čem vidíte jejich největší přínos?
V tom, že čas, který věnuji řízení, mohu využít mnohem užitečnějším způsobem, a to na odpočinek, práci nebo zábavu. Ano, řízení je do jisté míry někdy forma relaxace, ale každodenní rutinní dojíždění do zaměstnání, na obchodní schůzky atd., vám bere energii, kterou můžete investovat mnohem lépe. Vemte si, kolik milionů neefektivních člověkohodin řidiči strávili popojížděním v kolonách na D1, a jak by se daly využít užitečněji. Nová generace už nepotřebuje vlastnit auto, aby zvýšila svůj sociální status, ale chce maximální mobilitu. Dalším přínosem bude vyšší bezpečnost cestování, statistiky hovoří pořád jasně, přes 90 % nehod má na svědomí lidský faktor. Otazkou je ekologie, tady to není úplně jednoznačné, protože některé predikce naznačují, že levná dostupná autonomní doprava bude mít za následek větší poptávku po mobilitě než je dosud. Celkové energetické nároky pak mohou být vyšší než jsou dnes. Na druhou stranu bude doprava mnohem efektivnější a plynulejší. Nakonec záleží jen na nás, jak ji budeme využívat. K prospěchu naší planety nebo k nárůstu znečištění životního prostředí?

A co naopak považujete za jejich hlavní potíž či překážku?
Největší překážkou budeme nakonec možná my lidé. Obávám se přehnané důvěry, nesprávného používání nové technologie a nedostatečné změny infrastruktury, které budou mít za následek ty kontroverzní situace. Ale věřím, že se lidé nakonec naučí používat technologie správně a ve svůj prospěch, a ne pro svou vlastní záhubu.

Návrh vzhledu autonomního vozidla pro Škodovku (foto: PROTOTYPUM)

Sledujete dění kolem autonomních vozidel v zahraničí? Máte nějaké své oblíbence?
Pořád se mi líbí starší koncept VW Cedric a kalifornský Zoox. Ten sleduji od úplného začátku, kdy poprvé představili svoji vizi placatého luxusního taxi s organickou strukturou karoserie. Popravdě ten koncept byl hrozný po všech stránkách, ale podařilo se jim získat investice a dnes mají velmi povedený produkt, který s původním, kromě jména, nemá vůbec nic společného. A pro nás jsou velkou inspirací. Úžasné koncepty má tradičně Renault, jmenovitě EZ-Go a EZ-PRO, nebo snový Mercedes AVTR.

Jak vnímáte postavení automobilového designu v České republice?
V automobilovém segmentu velmi dobře, ačkoliv já jsem z generace, která ho vnímá pořád jako česko-slovenský. Je bez diskuze, že Jozef Kabaň je superstar, který významně změnil stylistický jazyk Škodovek pro jednu éru, a dnes je šéfem designu pro celý koncern VW. Mám kolegy a kamarády z Čech i ze Slovenska, kteří se uměli svým talentem a pílí prosadit a navrhují exteriéry pro Land Rover nebo pracují na interiérech pro Ferrari nebo supersporty Praga. Nikdo jejich jména nezná a neví, že jsou ve světě velmi úspěšní. Takže česko-slovenský design není jen Jozef Kabaň.

Jaká jsou dle Vás hlavní technologická odvětví související (nejen) s dopravou, jež budou v nadcházejících letech nabývat na důležitosti?
Asi všechny technologie, které budou účinným způsobem podporovat udržitelný rozvoj na Zemi. Je tu globální oteplování, populace roste a ve vyspělých ekonomikách zároveň stárne. Máme nedostatek surovin a potravinových zdrojů a bojujeme s obrovským znečištěním planety, které poškozuje naše geny. Umím si představit a obávám se, že nakonec dojde k otevření pandořiny skříňky a využití metod genetického inženýrství typu CRISPR nebo propojení lidí a technologie ve smyslu transhumanismu, ale ne z rozmaru, ale protože to bude nutné pro naše přežití.

Pokud byste měl dát radu člověku, například studentovi, který má zájem o kariéru spojenou s designem a autonomními vozidly, na co by se měl zaměřit?
Za prvé by měl být ochotný rozvíjet svůj talent, neustále se vzdělávat, sledovat svět kolem sebe, globální a celospolečenské trendy, to jak lidé žijí, jak se mění jejich životní priority a jaké budu mít potřeby za 10-20 let. Musíte se naučit žít a přemýšlet v budoucnosti, která teprve přijde. Skvělý designér rovná se i šikovný konstruktér, technik se znalostí materiálů a nových technologií, talent je jen část úspěchu. Rozhodně je výhodou zkušenost s modelařinou, nebát se své nápady a koncepty okamžitě přetavit v model a ověřit jeho funkci nebo ergonomii a získat cit pro hmotu. V designu totiž více než kde jinde platí otřepané, že „skica snese všechno”. Designér je tak trochu herec, který se musí umět vžít do role každého uživatele, vcítit se do jeho potřeb, ať je to důchodce nebo malé dítě. A designér je také často ten, kdo musí přesvědčit konstruktéry, že jeho nápad je vyrobitelný, marketingové oddělení, že bude produkt úspěšný, controlling, že je cenově výhodný, a zákazníka, že ho chce. Není to jednoduché zaměstnání. :)

V každém případě ale zní úžasně. Děkuji za rozhovor a přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci a těším se na představení autonomního vozidla příští rok!