Ačkoli se s konceptem autonomních vozidel experimentovalo již v 60. letech minulého století, původ současné generace technologie autonomního řízení spadá teprve do začátku 21. století. Jak to navíc u podobných technologií bývá, i za rozmachem moderních autonomních vozidel byl vojenský zájem. Konkrétně americká Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty – DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), která v roce 2004 uspořádala první ročník soutěže nazvané Grand Challenge, jejímž smyslem bylo podpořit rozvoj autonomního řízení.
Těžko bychom hledali společnost, která má takový dosah jako firma Google. Kromě internetových aplikací, nástrojů pro vývojáře, operačních systémů nebo třeba elektroniky má firma zastoupení i v oblasti dopravy, kde se věnuje vývoji autonomního řízení. Jednou z mnoha dceřiných společností je totiž firma Waymo, která je odbornou i laickou veřejností považována za špičku v této oblasti. O počátcích, cestě k úspěchu a také vozovém parku společnosti Waymo pojednává následující článek.
Nasazení autonomních vozidel pro cestující v běžném provozu je stále ještě předmětem usilovného vývoje a doprovází jej celá řada nejistot, ať už se jedná o míru přijetí ze strany potenciálních uživatelů anebo legislativní otázky související s odpovědností za provoz a samotným povolením k jejich provozu. Naproti tomu těžká technika nabízí autonomním technologiím vítané pole pro uplatnění a experimentování s novými možnostmi, neboť provoz těchto strojů probíhá v uzavřených oblastech (například staveniště nebo povrchové doly), takže nevyžaduje speciální povolení k provozu na pozemních komunikacích či legislativní úpravu. Navíc již z dnešní generace technologie autonomního řízení lze v případě těžké techniky získat celou řadu praktických výhod.
Před autonomními vozidly stojí celá řada výzev, ať už to je chybějící vodorovné dopravní značení, zakryté či poškozené svislé dopravní značení, orientace v komplikovaném prostředí anebo třeba problematický příjem GNSS signálu. Ve všech těchto případech nemusí pro bezpečnou jízdu dostačovat standardní senzory vozidla v podobě kamer, radarů a LiDARů a GPS přijímače. Z tohoto důvodu se vývojáři autonomních vozidel vydávají i cestou takzvaných HD map, které má vůz uložené v paměti, a kdykoli si jimi může vypomoct. HD mapy se tak stávají dalším senzorem, který napomáhá se zvládnutím bezpečné jízdy. Podrobnější seznámení s nimi nabízí tento článek.
Autonomní vozidla jsou převratem nejen z hlediska technologií, ale jsou též silou, která má potenciál zásadně ovlivnit lidskou společnost. Tento potenciál však stojí a padá společně s tím, jak lidé danou technologii vnímají a jaký postoj k ní zaujmou. Z tohoto důvodu probíhají po celém světě průzkumy mezi veřejností, jaké názory na autonomní vozidla a autonomní mobilitu obecně mají. Čerstvě realizovaného průzkumu v rámci projektu ESRA neboli E-Survey of Road Users’ Attitudes se zúčastnila i česká populace díky aktivitě výzkumníků Centra dopravního výzkumu. S výsledky průzkumu seznamuje tento článek.
Zatímco v České republice se projekty pilotního provozu autonomních vozidel teprve připravují, ve Vídni a německém lázeňském resortu Bad Birnbach je možné jízdu autonomním minibusem vyzkoušet přímo na veřejně přístupných komunikacích. Ve vídeňské čtvrti Aspern jsou provozovány minibusy Navya v rámci smart city lokality Seestadt a v německém okrese Rottal-Inn na lince ze vzdáleného nádraží do lázeňského resortu Bad Birnbach jsou provozovány minibusy EasyMile. Podobná vozidla jsou nejen v Evropě označována anglickým slovem „shuttle“, což lze přeložit jako kyvadlová doprava. V obou lokalitách je snaha režim kyvadlové dopravy dodržovat, ne vždy se to ale daří. Shuttly jsou náchylné na různé výkyvy povětrnostních podmínek a nejsou schopny samostatné jízdy například při hustém sněžení nebo krupobití. Pilotní provoz je však přínosem i při určité nespolehlivosti, a to z důvodu získávání cenných dat, které jsou sdíleny a usnadňují další rozvoj autonomní mobility. Jak ke snížené spolehlivosti přistoupili v obou lokalitách se dočtete v tomto článku.