Oblast autonomních technologií se do povědomí dostala především díky jejímu uplatnění v automobilové dopravě. Ovšem její využití je mnohem širší a zasahuje téměř do všech oblastí našeho života. Budeme-li se držet odvětví dopravy a přepravy, kromě silniční dopravy je rozvoj autonomní mobility výrazně znát i mezi kolejovými vozidly, kde je posun tímto směrem možná ještě rychlejší. Výjimkou nejsou ani zemědělská, letecká či plavební odvětví. I zde má autonomie své výrazné zastoupení.

Nedávno jsme informovali o výsledcích projektu SINFONICA po dvou letech práce. Přestože je před námi ještě rok práce a cenné poznatky o potřebách uživatelů a vývoji kooperativní, propojené a automatizované mobility (CCAM) teprve přijdou, ukázaly se zajímavé výsledky online průzkumu, který realizátoři projektu provedli. Tato fáze umožňuje získat přehled o preferencích uživatelů ve vztahu ke klíčovým službám CCAM.

Jedny z největších japonských automobilek Mitsubishi Corporation a Nissan Motor Co., Ltd. se rozhodly spojit své síly na cestě autonomního provozu a elektromobility. Tento počin je zpečetěn založením nové společnosti do konce roku 2024, která se bude věnovat právě autonomii a elektromobilitě.

Elon Musk, ředitel společnosti Tesla, plánuje zavést komerční služby vozů bez řidiče pro veřejnost ve státech Texas a Kalifornie. Tvrdí, že zavést tyto služby by mohlo být možné už během příštího roku. Zmínil to při čtvrtletní zprávě společnosti Tesla za 3. čtvrtletí, jež proběhla 23. října. Tím ještě rozšířil svůj předchozí slib zavedení plně autonomního řízení v některých vozidlech Tesly během roku 2025, který zmínil na předcházející akci, při níž byl model robotaxi odhalen.

Waymo je jedním z průkopníků v oblasti autonomní mobility a patří mezi nejvýznamnější technologické společnosti, které se věnují vývoji samořídících vozidel. Tato americká firma, která je součástí skupiny Alphabet (mateřské společnosti Googlu), již více než deset let vyvíjí a testuje pokročilé technologie pro autonomní řízení, jejichž cílem je zajistit bezpečnější, dostupnější a efektivnější formu dopravy pro všechny. Díky své pokročilé technologii, zahrnující kombinaci strojového učení, pokročilých senzorů a rozsáhlé datové infrastruktury, Waymo významně posouvá hranice toho, co je v oblasti autonomní dopravy možné. To ovšem není možné uskutečnit bez příslušného kapitálu.

Pro krátké lodní trasy jsou hlavními náklady posádka lodi a její vybavení. Zavedením autonomie tyto náklady výrazně klesnou. Autonomní plavidla pro tyto účely se stávají méně finančně nákladnými, protože odpadá potřeba posádky, bezpečnostního vybavení pro posádku, klimatizace v kabině, hygienické zázemí apod. Plně autonomní i automatizovaná plavidla tak nabízení nižší provozní náklady, protože přítomnost posádky na lodích nebude vyžadována vůbec nebo jen minimálně. Odpadají tak i bezpečnostní rizika spojená s chybovostí lidského faktoru, jejíž příčinou bývá nejčastěji únava, nepozornost apod. Stejně tak ekologická složka hraje velkou roli. U těchto plavidel se prioritně cílí na bateriový, plynový pohon či palivové články. Emise jsou tedy velice malé nebo žádné. Plně autonomní či vzdáleně ovládaná plavidla jsou velkým přínosem obzvláště v místech, ke je využití lodní dopravy značné.

Společnost Clearbot vyvinula autonomní loď schopnou sbírat odpad ze znečištěných řek a jezer.

V současné době se u automatizovaného řízení dostávají do popředí vedle technologické proveditelnosti a právních otázek i další úvahy, například strategické otázky týkající se úprav nabídek, přijetí zákazníky, škálovatelnost a ziskovost obchodních modelů, jakož i praktické integrace do stávajících provozů, aby se plně využily výhody této technologie. 

Komise přijala první prováděcí pravidla o kybernetické bezpečnosti kritických entit a sítí v rámci směrnice o opatřeních pro vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti napříč Unií (směrnice NIS2), což samozřejmě bude mít i dopad na výrobce a provozovatele autonomních vozidel a návazných infrastruktur. Tento prováděcí akt upřesňuje opatření pro řízení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a také situace, ve kterých by měl být incident považován za významný a poskytovatelé digitálních infrastruktur a služeb by ho měli hlásit národním orgánům. Jde o další krok v posílení kybernetické odolnosti kritické digitální infrastruktury Evropy.

Technologie autonomního řízení se stávají naší každodenní součástí. Nejsou pouze doménou automobilů, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato technologie má velice rozličné uplatnění. Ku příkladu vlaky, letadla, lodě, ale i malí pomocníci jako jsou roboti mnoha provedení, jejichž činnost si kolikrát už ani uvědomujeme a bereme je automaticky jako součást života. Ale pak jsou zde i autonomní roboti, kteří se do povědomí zatím tolik nedostali, i když odvedou velký kus práce. Rozváží zásilky, brouzdají pod vodní hladinou, sondují krajinu a prostředí kolem, pomáhají geologům a potápěčům, uklízejí nánosy odpadků a mnoho dalších.